V případě Nové generace vs. stávky scénáristů z roku 1988 došlu ke kurióznímu řešení, které navíc zcela zamíchalo kartami ohledně dalšího směřování seriálu.
Cech amerických scénáristů začal stávku roku 1988 společně s koncem produkce 1. řady TNG a v podstatě tak zastavil práce na sezóně druhé. Byla to ale poslední epizoda první řady, na kterou se už nesměl použít nově napsaný scénář, a tak Maurice Hurley (tehdejší, dalo by se říci, showrunner) aplikoval svůj kacířský nápad: použil fan-fic! Fanouškovský příběh neznámé dvojice zahrnoval 3 lidi z minulosti, které se podaří rozmrazit a uzdravit. Ale nic víc. Díky možnosti přepisů se mu do příběhu podařilo vrátit zamýšlené finále první řady, tedy Romulany, jimž také někdo ničí základny podél Neutrální zóny.
Jenže původně mělo jít o dvoudíl, kde v pilotu druhé řady bude oznámeno, kdo jsou ti mysteriózní ničitelé základen – Borgové! Kybernetické bytosti, napůl organičtí, napůl stoje s kolektivní myslí úlového typu. Od začátku Nové generace se totiž plánovalo, že druhá řada přijde s Romulany, jejichž vztah k Federaci bude vlivem Borgů směřovat víc a víc k něčemu, co by se dalo označit sňatek z rozumu. Vtažení Romulanů na scénu mělo být podle plánu umocněno i tím, že se v první řadě neobjeví žádný jiný známý druh kromě Klingonů. Romulané by se v průběhu řady dohodli s Federací na spolupráci v odražení borgské hrozby a sezóny by končila dalším clifhangerem, kde by Borgové nevratně asimilovali kapitána Picarda a velení již napořád převzal Riker.
S pokračující stávkou a nutností vyrobit druhou řadu ale přišel ten pravý zádrhel. Počet epizod byl snížen nejprve z 26 na 24 a poté na 22. Aby se nesnižovalo ještě víc, přinutila časová tíseň tvůrce ke kroku, který tehdy ještě nebyl zakázaný, ale kontroverzní rozhodně ano. Vzali nepoužité scénáře ze všech předchozích Star Treků a překlopili je do novogeneračního prostředí. Pilot druhé řady "The Child" (Dítě) není ve skutečnosti příběhem Williama Rikera a Deanny Troi, ale Willarda Deckera a Ilii. Napsán byl jako nekolikátý epizodní příběh první řady plánovaného seriálu Star Trek: Fáze II v roce 1977.
Borgové byli tedy odsunuti na neurčito a začátek druhé řady následně provázel jeden problém za druhým, z čehož největší byl patrně odchod Davida Gerolda, autora legendárních "Trablů s Tribly". Napsal totiž epizodu, jejíž oba hlavní protagonisté byli gayové. Studio epizodu označilo za nežádoucí, načež David prohlásil legendární větu: „Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď?“ a Star Treku dal poslední sbohem. Když stávka skončila a bylo natočeno několik sice velmi dobrých, ale na první pohled nesourodých epizod – jak scénáře přicházely z míst, kam se dosud nikdo nevydal – přišla možnost konečně využít Borgy.
Ti debutovali 16. epizodou "Q Who" s nepřesným českým překladem "Kdo je Q?". Nápad, který Borgy mimoděk představí skrze bytost Q, pocházel přímo od Gena Roddenberryho, který také viděl Borgy jako mnohem neotřelejší civilizaci, než jak je známe dnes. Neměli to být totiž humanoidé, ale tvorové připomínající plazy a později dokonce hmyz. Kouzelné slovíčko budget, tedy rozpočet, ale zaúřadovalo tvrdě a jasně: Borgové budou všichni humanoidé, ne jen asimilovaný kapitán Enterprise-D.
Čas ale neúprosně běžel kupředu, Romulany se do kostry příběhu vůbec nepodařilo zapracovat a s každým dnem bylo jasnější, že na asimilaci kapitána nezbývá ani čas, ani prostředky. Možná se nápadu drželi až zbytečně křečovitě a nedokázali ho opustit včas, protože když to konečně udělali, nezbývala jiná možnost, než jako finále natočit clip-show, tedy jednoduchý příběh obohacený o sestřihy scén epizod předchozích. My se tak mohli vydat do mysli komendéra Rikera stiženého tropickým parazitem z neznámé planety a procházet si s ním to vše, nač myslel, když umíral. Život před příchodem na Enterprise pro tvůrce evidentně nic neznamenal 🙂
Celé plánované finále druhé řady se tak překlopilo do finále řady třetí. Picard byl asimilován Borgy, Riker dostal čtvrtou pecku a Enterprise nového prvního důstojníka. Jenže Patrick Stewart se stal překvapivě natolik populárním a kapitánem, že už byl s Novou generací během jejích tří let neodmyslitelně spjat. Nový showrunner seriálu Rick Berman navíc rozhodnutí pokračovat bez tohoto britského herce odsuzoval od začátku, a tak byl v druhé části "Toho nejlepšího z obou světů" kapitán Picard zase deasimilován.
Stávka scénáristů roku 1988 tak sice ublížila druhé řadě, ale zachránila kapitána Picarda. Dobrý deal, ne?
Zapojte se do diskuse