Jay-den pořádá rituál svazku, ale Caleb rozhodně není připraven vstoupit do nové rodiny – rád by konečně spojil tu starou. Díky SAM odhalí ten správný algoritmus, který mu odhalí dva roky zpráv od matky. Včetně toho, kde se nachází. Flotila je super, ale rodina je rodina, a tak si "půjčuje" člun – s (ne)ochotnou pomocí přátel – a všichni se vydávají na nefederační Uckek. Díky Nusu Brakovi se ale možná už nevrátí…
DALŠÍ TEXT OBSAHUJE SPOILERY
Jak to vidí Albert:
Nebudeme si nalhávat, že tohle není ten nejvíce nalajnovaný díl ze všech – už od začátku bylo jasné, že právě tady Caleb nějak obnoví spojení s mámou a události utvoří půdu pro grandiózní finále. To je holt nevýhoda desetiepizodního formátu – nejde s ním čarovat. Zase si jednou rýpnu, že Star Trek potřebuje alespoň 15 dílů na sezónu.
Nijak mě neoslnil ani rutinní scénář z pera Kirsten Beyer, která se propsala do stálého týmu scénáristů všech moderních Treků, ale upřímně nevím proč. Tady to téma neslo samo sebe skrze jasnou šablonu, takže ani dramaturgicky nic nepochválím, ale holt to vytáhl nahoru Jonathan Frakes, který prostě je skvělý filmař a nechápu, proč ho neulovilo nějaké větší studio typu Marvel. Jeho vizuální důrazy a cit pro napětí jsou tu jasně patrné.
Ve zkratce: Caleb a Tarima spolu konečně mluví, dospělejší SAM je dospělejší, Anisha je tam venku, všichni se úmyslně/neúmyslně sejdou v raketoplánu, repete zvracení třpytek – protože je to příliš zajímavý detail na to jej zmínit jen jednou – odpojí se od Atheny a hurá zachránit Tatianu Maslany; ale pozor, Caleb nebude vědět, jestli zůstat, nebo odejít. To vše v kulisách standardního mimozemského tržiště plného chudých a vystrašených neobyvatel Federace a jejich despotických utlačovatelů, kterému tentokrát budeme říkat třeba Ukeck.
Efektní záchrana Athenou je fajn, stejně jako to, že Venari Ral nějak moc nečeří vodu a obsazení planety oznámí rozhlas. Jenže pak tu máme ten slibovaný rozjezd finále, kde prostě musí figurovat ukradená částice Omega-47 z 1.06 "Come, Let's Away"; jinak by ji tam nezmínili. Další kolonka odfajfknuta. No a bohužel je tam zaminovaná oblast i vizuálně znázorněna, a to raději nebudu vůbec řešit – už mi věk začíná čtyřkou, nechci si zadělat na infarkt.
Ten díl je ryze průměrný. Není na něm vůbec nic, co by nějak vyčnívalo, kromě... režie a hereckých výkonů! Bob Picardo, Holly Hunter a výše zmíněná Tatiana Maslany, jsou prostě úžasní. Nejvtipnější na tom je, že nejhůř tu hraje Paul Giamatti, ale o tom až příště 😉
4/5
Ako to vidí Vavro:
Už pri minulom dieli som si kládol otázku, kam sa podela dejová linka s Calebovou mamou. O to viac ma potešilo, že sa v tejto epizóde vraciame aj k tejto zaujímavej dejovej odbočke. Celý diel mi ubehol rýchlo ako voda a najmä jeho druhá polovica, keď sa ocitáme na planéte Ukeck, mala parádny spád a veľmi dobre sa sledovala.
Epizódu režíroval Jonathan Frakes a vždy, keď je za kormidlom práve kapitán Riker, bývajú diely o stupienok vyššie – čo sa potvrdilo aj teraz. Diel radím do hornej polovice seriálu, no nemôžem mu dať plné hodnotenie pre občasné nelogičnosti, ktoré mi mierne prekážali.
Mám na mysli napríklad slabé zabezpečenie raketoplánu, keď si partička kadetov len tak "požičia" cenný majetok Federácie a odletí s ním na inú planétu. Keby to rektorke neprišli oznámiť dvaja kadeti, ktorí zostali na palube lode U.S.S. Athena, možno by sa to ani nedozvedela. Trochu mi prekážali aj scény Tarimy a Caleba, pretože od šiesteho dielu je ich vzťah jednoducho zvláštny. Ich komunikácia pôsobí divne a úprimne neviem, čo si o nich mám myslieť.
To sú však iba drobné chyby na kráse tejto epizódy a pozitív je, samozrejme, oveľa viac. Kulisy planéty Ukeck sú krásne drsné a špinavé, plán Nusa Braky uzamknúť Federáciu v jej vlastnom priestore, aby už neobťažovala zvyšok Galaxie, je tiež veľmi nápaditý. Navyše scény s Calebovou mamou sú správne emocionálne a dobre vyvážené.
Na finále sa teším – veľmi!
4/5
Nahrávání ...
Zapojte se do diskuse