Hra šachu je na Zemi jednou z těch nejstarších. Ne nadarmo se jí říká hra králů. Pokud se nad tím zamyslíte, zvláště v době kdy vzniká mnoho a mnoho stále a stále nových her, napadne vás jak je možné, že jedna taková z nich se mohla udržet na výsluní takovou dobu a pořád a stále láká další a další hráče? Odpověď je jednoduchá – nebo tedy vlastně v jednoduchosti. Samotná hra má ve svém základu jen několik málo pravidel, a těmi jsou pohyby jednotlivých figur na čtvercové hrací ploše. Zbytek už je jen na umění hráče. Díky tomu mechanismus hry sám neurčuje žádnou výhodu pro jednu či druhou stranu a ponechává je v roli těch, kteří řídí její vývoj a rozhodují o výsledku. Samozřejmě, že jeden z hráčů je na začátku v drobné výhodě, má totiž něco, na co by dnes do pravidel jistě někdo dodal kostku a řekl: „Hoďte si na iniciativu.“ Tu má v případě Šachu vždy bílý, tedy útočník, zatímco černý (obránce) je zpočátku o tah pozadu. Výhoda se však může také ukázat nevýhodou, to když nevíte, jak s iniciativou naložit.
Z epizody TNG "Unnatural Selection" (Nepřirozený výběr)
Obměn hry se za ta mnohá staletí objevilo mnoho. Ti, kterým nestačilo stále jen přemýšlet v omezeném dvourozměrném prostoru herní desky, přišli s mnoha variantami a tak si můžete zkusit hru na glóbu, ve třech hráčích, nebo ve více úrovních, ale ruku na srdce: kolik z vás překonalo level 6 proti počítači, který měl nejvyšší úroveň 10? Možná bychom se nejprve měli soustředit na bravurní zvládnutí základní hry, než se pouštět do neprobádaných krajů šachových pohybů. Avšak Star Trek je přeci seriálem budoucnosti a tam již je dvourozměrný prostor překonán. Na televizních obrazovkách se tak objevily 3D šachy. A co čert nechtěl, vítězí v nich pouhá lidská mysl nad logickým myšlením Vulkánce. Tedy pravda, polovičního. Od té chvíle... Vlastně hned od první epizody... Tedy vlastně od druhého pilotu... 😉 neodmyslitelně patří 3D šachy se svými třemi nad sebe šikmo srovnanými herními deskami, a v rozích s útočnými šachovnicemi, mezi jasné ikonické předměty Star Treku.
3D Šach
Není tedy ani překvapivé, že se fanoušci rozhodli se touto ikonou zaobírat, a začali přemýšlet, jak by tato hra mohla vlastně fungovat. Později se taková šachovnice objevila i v dalších sériích, a to její pozici jen stvrdilo. A také to přineslo několik zapeklitých oříšků pro tvůrce pravidel. Občas jsme viděli základní desky s jednou, nebo jen se dvěma útočnými šachovnicemi. Jak vlastně fungují tyhle malé plošky na tyčkách? Jak to, že na Enteprise-D mají více druhů figur, evidentně tedy ze dvou sad? Je vůbec možné, aby Troi měla mezi figurami hned tři střelce? A co ty tři hlavní šachová pole, která jsou jen 4x4? A jak by měl ten systém fungovat, pokud stojí figury nad sebou?
Už v sedmdesátých letech trh neotálel a 3D šachy vyšly poprvé na pultech obchodů s deskovými hrami. Byla u nich jen malá knížečka obsahující „základní“ pravidla, která ale ani zdaleka neřešila všechny situace, které ve hře mohly nastat. Později v devadesátých letech vyšly oficiálně dvě šachovnice od Franklin Mint, které obsahovaly jak napodobeniny figur z TOS (Nutno poznamenat, že figur, které jsou nakresleny v Technickém manuálu TOS, nikoli těch, které se skutečně v seriálu objevily.) a sadu figur z TNG. I u těchto již byly uvedena pravidla hry, které byla mírně jiná, než ta ze sedmdesátých let, ale stále velmi nedostačující. Například uváděla, že pokud jedna figura stojí na prostřední hlavní desce, může jiná figura přestoupit přes její pole (případně pod ním), pokud jí v pohybu neblokuje jiná figura na její výškové úrovni. Může také samozřejmě přejít do jiné úrovně.
Fanoušci si lámali hlavy a postupně vzniklo několik druhů pravidel, z nichž dvě se snaží zachovat obě základní z vydaných setů, a jedny, tzv. Mederovy, zaujaly ke hře jiný postoj a upravily svou funkci na základě logiky věci za použití základních pravidel klasické hry v šach a jejich v současné době používaných Turnajových pravidel.
První počítačovou verzi hry, kdy můžete přeměřit své zkušenosti s počítačem, jste si mohli vyzkoušet pod názvem "Parmen" již ve verzi Windows 95, a funguje na PC dodnes. Později se dokonce objevila verze hry, kterou jste mohli hrát při spojení po síti s živým soupeřem, ale ta vzhledem k jejímu překreslení do 2D prostoru byla značně nepřehledná a zároveň nebyla naprogramována omezení v možných pohybech figur, stačilo se tedy jen ukliknout a váš pěšec se náhle objevil jedním tahem v cílové rovince. Zároveň nešlo tah vrátit zpět, a tak tuto verzi archivech minulosti ani nebudu hledat. Fungovala navíc jen při otevřeném okně prohlížeče.
Verze pro Android s příznačným názvem Tri D Chess je velice podobná svému předchůdci Parmenu. Na výběr máte možnost zahrát si se soupeřem, přítomným ve vaší místnosti, změřit své síly s počítačem, nebo jen sledovat partii dvou počítačů. V hlavním menu si navíc můžete vybrat, která pravidla hodláte během hry dodržovat, zda ta Mederova, jejichž český překlad naleznete na oficiální stránce zde: Meder space chess, nebo jedny ze starších verzí. Samotná hra je pak mnohem náročnější v dopadení krále, jelikož obklíčit jej tak, aby se z pouhého šachu stal mat, je v takovém prostoru mnohem složitější, než by se mohlo na první pohled zdát.
Klin Zha Kinta
Další varianta hry v šach, která se ve Star Treku objevila a byla přenesena do reálného světa, je "Klin Zha". Přestože jsme mohli vidět i mnoho jiných her, které v dnešní době též existují a existovaly již před jejich zasazením do světa Star Treku, nebo naopak na základě Star Treku byly vydány jako deskové hry v pěkné krabičce, je tématem tohoto seriálu přeci jen ST na zařízeních s Androidem. Klin Zha je tedy druhou a poslední pro něj převedenou. Na rozdíl od těch jiných, na obrazovkách viděných, jsme však tuto hru nikde a nikdy vidět nemohli. Zmínka o klingonské hře Klin Zha, obdobné lidským šachům, se objevila poprvé, a na dlouhou dobu naposledy, v knize Johna M. Forda The Final Reflection (Konečný odraz, česky vydal Netopejr v roce 2002).
Nutno podotknout, že kniha má v češtině velice slabý překlad, ve kterém jsou vynechány i některé odstavce, které překladatelka nevěděla, jak přeložit, a z jedné ze stěžejních knih TOS se tak v českém překladu stala jen snůška nesmyslů, ve kterých postavy mluví samy se sebou, případně se na sebe dokonce otáčejí, aby si změřily vlastní pohled, a opravdu to není do zrcadla.
Na základě těch několika málo odstavců, v nichž postavy hrají Klin Zhu, při které si ve hře ukazují příklady z reálného klingonského „diplomatického“ umění, si fanoušci vytvořili samostatně hratelnou hru. „Šachovnice“ má trojúhelníkový tvar, v jejímž každém rohu začíná jeden hráč... Ano správně, hru mohou hrát i tři hráči. Avšak postrádáte-li třetího nezoufejte, primárně je určena pro hráče dva. Také zde máte několik „figur“ představujících válečné lodě, z nichž má každý typ svůj definovaný pohyb. Pravidla pro hru naleznete v angličtině nejlépe sepsaná zde: Laws of Klin Zha
Ve své podstatě musíte před zajetím ochránit svou mateřskou loď, která právě převáží velitele tedy Goal. Na rozdíl od běžné hry v šach mají figury schopnosti nejen v pohybu, ale také v blokaci pohybu soupeře. Například figura nazvaná přízračně Blokátor, blokuje soupeři některá pole v dosahu jeho figur, na něž se tak jeho figury nemohou přesunout. Hra také nemá jasně určené výchozí pozice figur, kterým pouze definuje prostor, v němž začínají. Na jakých pozicích však budou začínat jednotlivé figury záleží na hráči.
V Google Play naleznete hru pod jejím názvem, tedy Klin Zha. Můžete si ji zahrát opět proti soupeři ve stejné místnosti, případně proti počítači, a můžete si zvolit jak budou vaše figury označeny – zda podle nových klingonských značení, či podle těch starších TOSkových, abecedou v klingonské kaligrafii. Osobně doporučuji novou variantu, protože klingonská abceda se postupně stává značně nepřehlednou a vy pravděpodobně nebudete vědět jaké figury vlastně máte. Pořadí ve hře je určeno speciální klingonskou kostkou, která je na rozdíl od té terranské 14hranná, se šesti-číselným rozdělením. Ostatně nikdy si nevychutnáte hod kostkou, pokud si jej nevyzkoušíte s klingonským originálem 😉
Tedy Qapla' a příště bychom si něco pověděli o pixelech.
Zapojte se do diskuse