STVGP je projekt s cílem vytvořit velmi podrobný a plně průchozí model Voyageru. Jeho kořeny sahají několik let nazpět, v posledních dvou letech ale jeho jediný autor Daniel Korican omezil počet příspěvků informujících o vývoji v naději, že tím zmírní riziko, že jeho projekt potká stejně neblahý osud jako před časem potkal Stage 9, který musel být ukončen. Nedávno ale začal znovu zveřejňovat novinky z vývoje, díky kterým je vidět, že práce na nové hře pokračují. Propracovanost celého modelu do těch nejmenších detailů jako třeba i struktura koberce je ve světě startrekových her naprosto bezprecedentní. Rozhodně půjde o zdaleka nejvíce fotorealistický model Voyageru na světě.
Před časem jsem se s ním dal ohledně projektu do řeči. Jeho projekt i Star Trek jako takový jsme probírali velmi dlouho a ze všech možných úhlů pohledu a dnes si tak můžete přečíst silně zeštíhlený přepis toho, co Daniel ke hře, kterou vyvíjí prozradil. Bylo toho ve skutečnosti více, ale dohodli jsme se, že některé informace, byť velmi zajímavé, zatím nebudeme zveřejňovat.
Vývoj takové hry nebo chceš-li simulátoru je přirozeně obrovské dílo. Jaký počáteční impuls tě přiměl k rozhodnutí se do toho projektu pustit?
Už od mala jsem velký fanoušek Star Treku a do jeho vesmíru zasazených počítačových her – a tak si taky pamatuji, jak skvěle jsem se bavil u her jako je Armada, Elite Force nebo Klingon Academy. Jejich atmosféra, příbehy i technická zdařilost dohromady vytvořily velmi Star Treku podobné zážitky, které si mne získaly až dodnes.
Bohužel se mi ale zdá, že startrekové hry tohoto druhu už nikdo netvoří. Máme Star Trek Online, který má skvělou hráčskou komunitu, ale opravdu nejde o hry srovnatelné s tím, co tady bylo před dvaceti-třiceti lety. Prakticky všechny nové herní tituly jsou jednoduše generické akční hry se startrekovým skinem. Vypadá to, že už si nikdo nedá tu práci, aby ve hrách zachytil skutečnou podstatu Star Treku. Pamatuju si, jak jsem se v roce 2013 rozhodl, že když to neudělá nikdo jiný, tak já ano.
Jak si máme představit cílovou podobu hry co do možností, co v ní půjde dělat? Půjde o interaktivní simulátor lodě nebo budeme procházet nějakým příběhem?
Hra bude mít celkem tři režimy. Tím prvním bude singleplayerový příběh. Napsal jsem scénář, ve kterém budete moci zkoumat cizí světy a vydáte se na záchrannou misi. Příběh jako ze skutečného Star Treku.
V druhém režimu budete moci jednoduše prozkoumávat celou loď aniž byste řešili nějaký příběh. Celou loď. Budete si moci Voyager užít tak, jako to ještě nikdy nebylo možné.
Posledním režimem je multiplayer. Vždycky jsem měl v oblibě Unreal Tournament a Quake Arena, takže z nich do hry integruji některé herní módy. Ten, který se mi líbí nejvíc byl Assault (útok) z Unreal Tournamentu 2000 a 2004: dva hráči nebo dvě skupiny hráčů proti sobě bojují a snaží se dobít základnu toho druhého. K tomu je potřeba vlézt do raketoplánu a pokusit se nalodit na protivníkovu loď. Vystoupíte v jejím hangáru a snažíte se dostat se k warpjádru – a v tom vám váš protivník samozřejmě brání. Když jako útočník pčkonáte síly svého protivníka a dostanete se k warpjádru, uloží se váš herní čas a hra začíná nanovo, ale tentokrát jste to vy, kdo má bránit svoji loď. Nový útočník se má dostat k vašemu warpjádru, a to v kratším čase než se to povedlo vám. Myslím, že to může být spousta zábavy a že by z toho mohla být velmi soutěživá hra.
Jaké materiály používáš jako podklad pro modelování?
Materiály o vnitřních prostorách Voyageru jsou velmi strohé, takže trávím hromadu času nad pauznutými epizodami Voyageru, podle kterých modeluji iteriér podle toho, jak byl v seriálu natočený. Je to samozřejmě dost pracné, ale je to způsob, jak dosáhnout toho, že bude model velmi věrný své televizní předloze.
Zvažovals někdy, že do projektu zapojíš více lidí?
Vlastně ne – jak si jistě každý dovede představit, musel jsem být historicky velmi opatrný, aby mě nestihl neblahý osud, jaký ukončil řadu jiných fanouškovských projektů. To přirozeně znamená nedávat o sobě vědět moc nahlas – například nevypouštět do světa žádná dema. A kdybych do projektu zapojil více lidí, nemohl bych nijak uhlídat, co se kam dostane a ta rizika by se dramaticky zvýšila.
Když se mluví o 3D modelech, lidé se vždy ptají na hardware a software, který daný člověk používá a i když to jistě není to nejdůležitější – v čem vlastně pracuješ?
Začal jsem v 3DS Maxu, ve kterém jsem pracoval přes 20 let, před pár lety jsem ale plně přešel na blender, který úplně zbožňuju. Možnosti toho software jsou naprosto ohromující, tím spíš když bereme v potaz, že je bezplatný.
Vím, že jsi zblízka sledoval nešťastný osud, který postihl Stage 9 (interaktivní simulátor Enterprise-D) a že tvůj profil pak na nějakou dobu přešel na tichý režim. Od té doby ale uplynulo něco času. Jak dnes vidíš rizika, že se dostaneš do křížku s duševním vlastnictvím ParamountCBS?
No, příspěvky na stránku STVGP dávám jenom ve formě obrázků a krátkých klipů. Řekl bych, že se držím v mezích guidelines a že mi proto nic nehrozí. Stage 9 měla tu smůlu, že se o ní začalo hodně mluvit v době, kdy byla značka Star Trek nepříliš jasným způsobem rozdělena mezi Paramount a CBS, a to vždy tvoří napětí. Tehdy se vyvíjely nové hry, které měly se Stage 9 mnoho společného a byly přitom kryty licencí. To znamená, že CBS mohla být pod tlakem, aby těmto hrám zajistila „nerušené prostředí“. Dnes se ale nic takového neděje.
Teď otázka za milion: nosíš v hlavě nějaké datum nebo jiný milník, po kterém si budeme moci vyzkoušet to, na čem pracuješ?
Snažím se získat pro svou hru licenci od CBS, a i když nemůžu být příliš konkrétní, můžu říct, že jsem v pokročilé fázi přípravy velmi doladěného a líbivého dema pro CBS, které má předvést, jak by hra vypadala. Až licenci získám, spustím crowdfundingovou kampaň, možná do projektu zapojím jednoho nebo dva další lidi a vývoj hry dokončím. Takže: až budu krytý licencí, bude správný čas na vypuštění veřejného dema.
Zapojte se do diskuse