Seriál Star Trek: Voyager (VGR) odstartoval před 25 lety a i když si dodnes dokázal udržet silnou fanouškovskou základnu, ale nikdy se mu nepodařilo dosáhnout stejné sledovanosti, jakou měl jeho předchůdce Star Trek: Nová generace (TNG).
Bryan Fuller nejprve pracoval na seriálu Star Trek: Deep Space Nine (DS9) než začal psát pro VGR. Zde se postupně vypracoval na pozici stálého scénáristy, následně i na editora a nakonec koproducenta, a v rámci oslav 25. výročí uvedení seriálu se stal hostem jedné z nejnovějších epizod zajímavého podcastu Inglorious Treksperts (volně: Hanební Trexperti), kdy odhalil i některá dramata ze zákulisí seriálu...
Voyager se hnal za Novou generací
Fuller hovořil o tom, že od samého počátku VGR svým pojetím přímo reagoval na dějově provázanější DS9, který měl premiéru o dva roky dříve a dodal, že seriál Voyager byl do jisté míry zamýšlen jako jakýsi protijed k pojetí DS9. Fuller se dále rozhovořil i o tom, že byl VGR účelově směřován jinam, a že se snažil o znovuzachycení kouzla TNG na straně jedné, a na straně druhé o to, aby se viditelně odlišoval od DS9.
Myslím si, že ze začátku se VGR snažil být TNG a čím bude, se konečně rozhodl teprve někde kolem čtvrté sezóny. Myslím, že to určitým divným způsobem mohlo i za to, jak strašně rychle zanikla jakákoli dynamika ve vztazích mezi členy posádky Hvězdné Flotily a Makistů. Makisté byli teroristé, kteří spáchali teroristické činy – a všichni se k nim přitom chovali ve stylu „to je v pořádku, poletíme všichni společně.“ Tohle opravdu není dobrý způsob vyprávění příběhu. Musíme brát v potaz, že ty postavy pochází z prostředí s rozdílnou kulturou a nemohou se z nich jen tak stát regulérní členové posádky, což vyústilo ve vyřešení DS9 problému dřív, než vlastně začal.
Jak podcasteři, tak Fuller se ovšem shodli, že nakonec VGR „svůj hlas“ dokázal najít a pustil se i do některých obecných nápadů z oblasti sci-fi. Zde připisoval Fuller obrovské zásluhy Brannonu Bragovi a jeho nejbližšímu spolupracovníkovi z řad scénáristů, Joeovi Menoskymu, a také poukázal na jejich spory se spolutvůrcem VGR, výkonným producentem Rickem Bermanem:
Brannon Braga si zaslouží obrovské uznání – jak Brannon Braga, tak Joe Menosky – protože to byli oni dva, kdo byli slyšet častěji než všichni ostatní. Myslím, že jedním ze zajímavějších aspektů vývoje tohoto seriálu bylo to, že zde byl cítit jistý tvůrčí zápas. Který jsem pocítil i já sám, když jsem na tom seriálu pracoval. Byla tam znát chuť na tvorbu větších a odvážněji pojatých sci-fi příběhů. A také tam bylo strašně moc odporu ze strany Ricka Bermana stran akceptace těch příběhů, protože se pořád honil za stínem TNG, kdy nedovoloval VGR, aby se coby seriál rozvinul naplno.
Sezóna „Rok Pekla“
Dvojepizoda „Rok Pekla“ ze 4. řady (scénáristé Braga a Menosky), je považována za jednu z nejlepších celého seriálu. V rámci této epizody je posádka rozdělena a musí čelit do té doby největší hrozbě, neboť Annorax z Krenimského impéria5 (Kurtwood Smith) používá samotný čas, coby ničivou zbraň. V průběhu podcastu se Fuller rozpovídal i o tom, že scénáristé původně doufali, že by Krenimové dostali mnohem delší dějový oblouk v rámci seriálu, ale že tento nápad byl odmítnut Rickem Bermanem:
„Rok Pekla“ byl fascinující, stejně jako drama, které se kolem něj odehrávalo v zákulisí, kdy jsme se snažili o tvorbu nikoli jen pouhé epizody, nýbrž rovnou celé sezóny. Chtěli jsme, aby Voyageru někdo doslova nakopal zadek – pokud možno v každé epizodě, a celou tou sezónou by prorůstal příběh Annoraxe a jeho časové lodi, která by neustále různé věci měnila. Vždycky jednou za čas bychom tak divákům připomenuli, že na pozadí se odehrává rozsáhlejší příběh. Ale [to bylo odmítnuto], protože DS9 přivodil Ricku Bermanovi prudkou alergii na vše, co byť jen připomínalo delší příběh na pokračování.
Fuller se pak nadšeně zmínil, jak delší příběhový oblouk vyloženě „nabíjel“ scénáristy:
Chtěli jsme se pustit do okrajových částí Galaxie, s tím, že budeme bojovat s nepřáteli, kteří nás po tom, co padneme, ještě nakopnou. Posádka se rozdělí a jednotlivé díly budou o tom, jak jsou lidé v raketoplánech a záchranných člunech spojených dohromady jen komunikací. Došlo by i na epizodu, ve které za celou dobu neuvidíte ani Janewayovou, ani hlavní posádku, ani Voyager, protože by se celá odehrávala v raketoplánech, které se snaží najít nový zdroj energie nebo prostě útočiště. Na scénáristy to působilo téměř jako jakýsi tvůrčí crack, protože se tím otevírala spousta příležitostí.
A jak Fuller zmínil, o to horší pak bylo zklamání, když byl tento nápad zamítnut:
Pamatuji si, s jakým nadšením odcházel Brannon k Rickovi do kanceláře a jak se od něj vrátil úplně zlomený, s hlavou skleslou a s povinností to oznámit celému týmu. Přitom všichni jsme měli pocit, že tohle bylo ono, že jsme byli na cestě k tomu, abychom vytvořili opravdu skvělý Star Trek. Bylo až srdceryvné sledovat Brannona, když se vrátil od Ricka a sdělil nám, že můžeme udělat jen dvě epizody místo dvaceti šesti. Vznikl tak zajímavý rozpor mezi tím, co chtěl od tohoto seriálu Rick Berman, který dychtil po episodickém formátu vhodném syndikátní koncepci televize (kabelovka a její neustále opakování epizod, kde není důležité pořadí; pozn. red.) a tím, co jsme chtěli my, kteří jsme se chtěli v rámci Star Treku trochu více rozmáchnout. „Rok Pekla“ je prostě fascinující část historie VGR.
Na otázku, proč se DS9 nepotýkal se stejnými problémy, Fuller odpověděl, že Ira Steven Behr „sral na cokoli, co říkal Rick Berman.“
Přístup Iry se dal shrnout slovy „je mi to jedno, tohle je to, na čem teď pracujeme a pokud se vám to nelíbí, tak mě klidně vyhoďte… a pokud si za tím nestojíte, pak navrhuji, abyste si našli někoho jiného, kdo bude dělat mou práci.“ Byl v tomhle docela nebojácný. Své práci na DS9 věřil a také věděl, že směr, kterým vede DS9, byl správný.
Zde se můžete poslechnout celý podcast:
"VOYAGER 25th ANNIVERSARY PARTY w/ BRYAN FULLER"
Brali byste, kdyby Brannon Braga „s*al“ na Ricka Bermana stejně jako to dělat Ira Behr u DS9, nebo se vám 4. řada líbí tak, jak je? Komentujete!
Diskuse k článku
Na celú sezónu určite nie… no pár časti naviac by to bodlo rozvinúť.
Srát na Bermana, toho vždycky jen zajímalo, jestli mají herečky dost vycpaný kozy, a nějaký děj mu byl u prdele.
Pokojne by som bral, keby bol celý Voyager viac ako rok pekla. Možno nie až tak šialený, ale rozhodne by tá loď mala mať podstatne väčšie problémy, keďže bola strtená na opačnom konci galaxie a nemala absolútne žiadnu podporu od Federácie. V tomto smere dával väčší zmysel príbeh Equinoxu. Voyager mám aj napriek tomu rád, ale to, aká bola tá loď vždy v poriadku v každej novej epizóde bolo skrátka divné. Keď si to porovnávame práve s DS9, ktorá na niekoľko epizód bola dokonca okupovaná Cardasiánmi a Sisko s hlavnou postádkou boli na nejakej invej vesmírnej stanici a na Defiante… to je niečo, čo mohol byť pre Voyger Rok pekla a bolo by to úžasné.
Z toho dôvodu som si užíval celú vojnu so Xindi v Enterprise (aj napriek tomu, že tie ich časové paradoxy sú trochu blbé) a vôbec Enterprise ako taký v prvej sérií. Bola to slabá loď, ktorý šla vždy proti silnejšiemu a technicky vyspeejšiemu nepriateľovi. A posádka tak musela byť veľmi kreatívna v riešené problémov. A zrazu prišli fázery a fotonické torpéda o sto rokov skôr a Enterprise NX-01 bol rovnako silný ako vulkánske či andorijské lode (ok, možno nie až tak). No a potom prišla vojna so Xindi a celú sériu sme videli polorozpadnutú enterprise, ako sa snaží splniť misiu stoj čo stoj. A to je niečo, čo mohol byť celý Voyager.