Tento týden, přesněji 3. března, by oslavil James Doohan své sté narozeniny. Myslíme si, že je stále třeba si připomínat, jakou všestrannou osobností byl. Zdaleka nešlo jen o charismatického herce a milého, přátelského člověka; což potvrzovali všichni známí i fanoušci, kteří měli to štěstí jej znát, nebo alespoň potkat. Byl také vojákem, kanadským hrdinou z vylodění v Normandii a letcem.
Narodil se na jaře 1920 ve Vancouveru v Britské Kolumbii – tedy pouhých 34 let po založení tohoto nádherného města – do rodiny irských imigrantů. Jeho otci, lékárníkovi a chemikovi, je mimo jiné připisováno vynalezení jedné varianty vysoko-okatnového leteckého paliva. James tedy vyrůstal v prostředí, kde byla věda na denním pořádku.

V roce 1938 narukoval do Královské kanadské armády a vedl si natolik dobře, že se do dvou let stal poručíkem a byl převelen do Anglie jako součást 14. polního dělostřeleckého pluku 3. kanadské pěší divize. O 4 roky později pak vedl svou jednotku v rámci operace Overlord, tedy vylodění v Normandii, konkrétně na pláži Juno, kterou jako zázrakem přešel bez jediného zranění. Po likvidaci dvou německých sniperů dovedl své muže skrze pole protitankových min do vyšší a bezpečnější pozice, kde se přes noc zakopali. Při návratu z vedlejšího velitelského stanoviště ho té samé noci šestkrát střelila kanadská hlídka, která si jej spletla s Němcem. Čtyři kulky schytal do nohy, jednu do hrudi a jedna proletěla přímo pravým prostředníkem. Kulka do hrudi, která by jinak byla smrtelná, se zarazila o stříbrné pouzdro na cigarety, které mu dal jeho bratr. Ten den musel vyčerpat minimálně devět životů.

Následně absolvoval s pouhými deseti dalšími kolegy z pěchoty Kurz pilotů leteckého pozorování. Ačkoli nikdy nebyl členem Královského kanadského letectva, byl kdysi označen za „nejbláznivějšího kanadského pilota“. Koncem jara 1945 na Salisbury Plain severně od základny RAF Andover provedl slalom s letadlem mezi telegrafními sloupy, jen „aby dokázal, že to jde“, a vysloužil si za to vážné napomenutí 🙂
Po válce se přestěhoval do Ontaria, kde si dodělával technické vzdělání, ale učarovali jej rozhlasové inscenace, a tak přestoupil na hereckou školu v Torontu. Tam získal dvouleté stipendium v Neighborhood Playhouse School of the Theatre v New Yorku, kde jedním z jeho spolužáků byl například Leslie Nielsen.

V rozhlasových inscenacích se objevoval už od roku 1946 a od 50. roku potom pravidelně v kanadské televizi – občas i s Williamem Shatnerem. Znali se už 15 let předtím, než se potkali ve Star Treku.
Kromě role šéfinženýra Scotta se také podílel na vzniku vulkánského i klingonského jazyka. Svou ikonickou rolí inspiroval celé generace inženýrů, vědců a astronautů, za což mu Neil Armstrong, sám původně inženýr, osobně v roce 2004 poděkoval.


Pojďme si společně Scottyho připomenout...
Linkněte nám do komentářů vaši oblíbenou scénu nebo okamžik s Jamesem Doohanem a pojďme společně zavzpomínat...





Diskuse k článku
Jednoznačně topová věc: https://www.youtube.com/watch?v=xaVgRj2e5_s 😀
Klasika 4 film Cesta domů. Jak si povídal s počítačem… Jinak samozřejmě v TNG román Šíp času ep. Relics, prostě paráda! Scotty simulátoru: “Chci Enterprise, jen Enterprise, žádné A, B, C ani D! Prostě Enterprise.”