Co se stane, když se loď Hvězdné flotily ocitne na druhé straně Základní směrnice? Na to se ptá právě tato epizoda, jejíž námět napsal David R. George III a začal tím svoji startrekovou kariéru. Fanouškům knižní řady je jeho jméno jistě dobře známé – je podepsán pod TOS trilogií Zkouška ohněm, je autorem Hadů v rozvalinách a ze čtenářského i překladatelského hlediska patří jeho příspěvek o Demoře Sulu v Příbězích od Kapitánova stolu k mému nejoblíbenějšímu. Ale dost o knihách a hurá k samotné epizodě...
Předně musím vyzdvihnout, že dialogy a interakce posádky tu zatím patří k těm nejlepším od začátku řady. Poprvé má významnější roli Seska, o které jsme se zatím dozvěděli jen to, že když se její kamarádka B'Elanna stala šéfinženýrkou, vyměnila modrou uniformu za žlutou, že nevíme, jestli je Seska její jméno nebo příjmení, a že při záchraně výsadku z asteroidu dokáže jako na potvoru ztratit toho jediného ne-Makistu.
Začínáme tam, kde jsme v minulé epizodě skončili... impulzem v jídelně. Na místě, kde se Harrymu Kimovi nikdy nestane nic dobrého. Ani dnes tomu není jinak. Zrovna je terčem „ostrovtipu“ dua Torresová – Seska a Tom mu v tom není nijak nápomocný. Jo, kdo chce kam...
Loď zachytí nouzové volání o pomoc a tudíž jsou vyšší důstojníci odvoláni od šikany na můstek. Janewayová nařídí vyhlásit pohotovost a zpomalit na impulz. Nevím, kdo měl na starosti triky, externí záběry a tak dále, ale loď v úplně prvním záběru epizody rozhodně neletí warpem a hvězdy za okny jídelny také neodpovídaly tomu, že by se loď pohybovala nadsvětelnou rychlostí. Je to takový voyagerový nešvar a ačkoli jsme teprve u začátku desáté epizody, myslím, že jsem už o podsvětelné rychlosti této lodi udělala do konce života dost vtipů.
Volání o pomoc vyslal druh Sikarianů, jehož záliba v podivných drdolech konkuruje účesu samotného kapitána. Překvapenému velení Voyageru jejich zástupce, který se představí jako Gathorel Labin, oznámí, že pomoc nepotřebují oni, ale posádka. Je přesvědčen o tom, že po deseti vyčerpávajících epizodách by si totiž měli dát všichni dovolenou u něj na planetě. Já to říkám stále, že ten marketing cestovních kanceláří je stále agresivnější, obzvláště, co se v kvadrantu Delta rozšířil virus Phage.
Labin je pozván na palubu, protože přátelský druh Voyager nepotkal od té doby, co... no, prostě nepotkal. Přináší na palubu něco z jejich vlastních delikates. Neelixe to netěší, protože za dvě hodiny chce servírovat oběd. Kes, která do té doby v kuchyni smutně krájela zeleninu, protože jí ke nakrájení stále nebyl dán nikdo jiný, má z návštěvy radost větší. Neelix potvrdí, že slyšel o nezvyklé pohostinnosti obyvatel planety Sikaris, takže slovo dá slovo – je to dost možná Labinovým svůdným výstřihem – a kapitán dovolenou na planetě odsouhlasí.
Harry, který se po svém minulém střetu se smrtí rozhodl, že nemá cenu doufat v opětovné setkání se svou holkou, se okamžitě seznámí s místní metereoložkou. Jako balící hlášku si zvolí „Váš barometr moc hezky hraje.“ Abych citovala Toma Parise: „Harry, Harry, Harry...“
Celá posádka dostane pozvánku na večerní párty, takže se všichni hodí do gala a vyrazí. Kvůli rozpočtu na kostýmy však na večírku uvidíme jen Janewayovou s Kimem. Harrymu se docela daří a Eudana ho pozve si vyslechnout příběhy z jeho života někam více do soukromí. Odvede ho na místo jménem Alastria a její plány s panem Kimem se zdají být poměrně jasné. Jenže to by si nesměla vybrat právě jeho. Ano, Harryho mnohem víc než ona zaujme zjištění, že se nachází o čtyřicet tisíc světelných let jinde. A okamžitě to běží sdělit kapitánovi, která si do té doby myslela, že jsou s Labinem na večírku konečně sami. (Její snoubenec je zapomenutější než Harryho klarinet.) Co čert nechce – Sikariané mají svou vlastní Základní směrnici, což navíc není jediné zklamání: Labin si zakryl svou mužně ochlupenou hruď!
Následují spoilery na Picarda.
Samozřejmě z toho posádka není šťastná a chtěli by dostat výjimku, ale bezúspěšně. Víte, kdo se ale Sikarianů na povolení, výjimky a názor neptal? Ano, Borgové! Právě tuto jimi asimilovanou technologii použili Soji s Jean-Lucem k útěku z Artefaktu na Nepenthe, aby si dali pizzu.
Konec spoilerů na Picarda.
Pochopit, že ne znamená ne, je mimo schopnosti většiny vyšších důstojníků, takže Torresová s Chucklesem stále polemizují o tom, kolik by jim taková technologie ušetřila z cesty. Tuvok je správně upozorní, že jediné, k čemu taková diskuze vede, je deprese. Janewayová spustí proslov na téma „No a teď už také víme, jaké to je, stát na druhé straně Základní směrnice.“ Všichni dokola se shodnou na tom, co si většina civilizací kolem prostoru Federace myslí už léta a sice, že „je to pěkně na nic“.
Tuvok, který ještě před dvěma minutami trval na tom, že už je přece odmítli, přijde s nápadem: „A co když ne znamená ano?“ Harry navrhne, že by za tu přenosovou technologii mohli nabídnout jeho kindle, kterého by se kvůli čtyřiceti tisícům let vzdal dokonce i bez nároku na náhradu. Těžko ale říct, jestli domněnka, že tuto civilizaci zajímají příběhy, nepochází z jeho dosud projevených schopností randit.
Zvláštní z hlediska kontinuity je, že nejhorší náladu z nemožnosti použít technologii k cestě domů, má zrovna B'Elanna. Ta, která doma nikoho nemá. Je ovšem zcela možné, že už ji nebaví se Seskou skákat kolem warpjádra, jak Janewayová píská, a raději by se přesunula do nějakého pohodlného vězení v kvadrantech Alfa či Beta. Spíše to ale vypadá, že její rozčarování pramení z boje jejích přátel na druhé straně Galaxie s proradnými Karďáky. Jaký má však v tom případě plán se k nim opět připojit? Myslí si snad, že Voyager vyskočí z warpu, ona s Chakotayem a Ayalou si sbalí batůžky, Katka jim všem rozdá pytlíky se svačinou a vysadí je na nejbližší makistické základně?
Sikariané svou technologii nehodlají vyměnit ani za celou databázi Amazonu ve všech jazycích, a to ani, když nádavkem přidají pekanový koláč. Ve strojovně má Seska depresi, že nebude doma na bratříčkovi narozeniny a přitom mu to chuděra slíbila. B'Elanna začne teoretizovat, jak by ona technologie přeci jen mohla být s Voyagerem kompatibilní, pokud by se jim podařilo ji získat. A ze stínů se se svojí trochou do mlýna překvapivě po osmi dílech vynoří Carey.
Mezitím Harry dostane nečekanou nabídku od své skoromožnásnadspíšne nové holky, která ho odvede za Labinovým pobočníkem Jaretem – ten by totiž neoficiálně pohonnou jednotku za Kimův kindle vyměnil rád, protože si chce otevřít vlastní pobočku Ebux. To ještě neví, že bude muset prolomit federační DRM... a že se mu nad tím zavaří automatický překladač.
Harrymu možná jeho smrt minulý týden konečně dodala odvahy k mladické revoltě… anebo možná mu jen bylo líto B'Elannina smutného výrazu, a vydá se o nabídce informovat nikoli kapitána Janewayou, ale skutečný výběr federační morálky: trio Tom, Seska, B'Elanna. Tedy domluvil si i schůzku s ní, ale nejprve potřebuje od Toma slyšet, co má dělat.
B'Elanna si nemyslí, že kapitán na dohodu přistoupí. Seska jí však připomene, že přeci nejsou ve Flotile, bez ohledu na to, co si myslí kapitán. Ano, stále více to vypadá, že se Sesce z nějakého důvodu na Voyageru moc nelíbí.
Káťa se rozhodne, že sice nabídku to Harry dostal hezkou, ale ještě jednou se o to pokusí oficiální cestu. No a co nezjistí... Její nový kamarád z cestovky se ostatních představitelů ani nezeptal. Navíc je podrážděný, proč se ho stále jen vyptává a kam by pořád chtěla jezdit, vždyť je jim přeci na Sikarii tak dobře. Janewayová ho obviní, že je přelétavý a jistě by ho brzy omrzela, navíc ona preferuje dlouhodobý vztah... jako třeba ten, který má se svým snoubencem, že? Ale to je jen detail. Jejich hádka skončí tím, že jsou požádáni si sbalit svých pár švestek a vypadnout od planety maximálním impulzem.
Jedna věc, která mi přijde zvláštní, je, že Janewayová mu nejprve nabízela federační knihovnu jako dárek a gesto dobré vůle a kdyby potom náhodou zvážili, že by jim poskytli svou technologii... ale o pár minut později už to všichni včetně ní berou jako jasný výměnný obchod, včetně Jareta, který by měl zájem o nelegální obchod. Jeden se tedy nemůže divit Labinově nelibosti i neochotě oslovit ostatní, ono to totiž na kapitánově charakteru charismatu nepřidává.
Janewayová všem okamžitě zruší dovolenou, i když potrvá celé hodiny, než se Chakotayovi podaří posádku svolat, což poskytne Sesce, B'Elanně a Careyemu čas, aby zaskočili na povrch vyměnit knihovnu za pohon. Role hlavního agitátora se ujme Carey, který B'Elannu snaží přesvědčit tím, že má doma dva malé chlapce a nechce, aby vyrůstali bez otce. No, Joe, jak jen ti to... Nebudeme předbíhat.
Jejich plán zhatí, když někdo cíleně zablokuje transportér. Seska přesto chce na planetu mermomocí vyrazit, i kdyby měla zbytek cesty strávit ve vězení. Záhy je však všechny vyruší onen záhadný blokátor: Tuvok. A to proto, že se obchod rozhodne uskutečnit sám. Je mi té Janewayové vlastně líto. Mezi vyššími důstojníky má přesně dva plnohodnotné důstojníky Flotily a oba dva si o Základní směrnici zjevně myslí svoje.
No a samozřejmě, jak to asi může dopadnout... Zařízení lze použít jen v okolí planety, není kompatibilní se systémy Hvězdné flotily, přivaří se ke konzoli, musí ho zničit, skoro protrhne warpjádro a vůbec je to průšvih takových rozměrů, až to chvilku vypadá, že kapitán jednu natrhne celému osazenstvu strojovny.
B'Elanna s Tuvokem si zahrají hru „je to moje vina / ne, byla to moje odpovědnost“ a velmi rozčarovaná Kate Torresovou potrestá tím, že jí řekne, jak moc, moc, moc ji zklamala. Jako... opravdu? Žádný trest? Žádné zabavení přídělů na půl roku, leolu žrát budeš? Žádné omezení přístupu na holopalubu? Jen „hodně jste mě zklamala, příště to nedělejte?“
Ještě větší drzost má Tuvok, který trvá na své neochvějné logice, že to udělal pro ni, protože ona to přeci udělat nemohla. Je hezké, jak nejen kvadrant, ale i celá posádka usilovně pracuje na rozložení kapitánovy psychiky na prvočástice ještě dříve, než skončí první řada.
Tuvokovým trestem je pokárání, že to on má být jejím morálním kompasem, na kterém závisí, a na který by se ráda spolehla. No, asi by se měla naučit spoléhat spíš sama na sebe, nebo svou imaginární ještěrku, protože tady Tuvok si o tuhle roli nikdy nežádal. Epizoda končí záběrem na smutnou Katku a potom už se Voyager – ne, nebudu zmiňovat jakou rychlostí, protože je to snad vám všem u desátýho dílu už jasné – vydává k domovu.
Celkové hodnocení:
4/5
...za zajímavý koncept a obstojně napsané dialogy.
Zapojte se do diskuse