Ohlédnutí za epizodou: Gravity (Přitažlivost)

Tuto, jako mnoho jiných, jsem si pamatoval coby velmi dobrou. A není. Je totiž vynikající! Vulkánské podhoubí je vždy zajímavé a tady je to poprvé od roku 1979, čili po dvaceti letech, kdy se o něm něco dozvídáme. Těžko soudit, jestli už zde o šlo o přípravu, jakýsi „foreshadowing“, na seriál Enterprise, ale za tento vhled do Tuvokova mládí, a obecně do nesnází vulkánského dospívání, jsem nesmírně rád. Star Trek to činí jaksi konzistentnějším.

Velmi dobře je vybraný mladý Tuvok i jeho mistr. Byť zrovna druhý jmenovaný má na kontě 5 dalších startrekových rolí – 3 jsou opět ve Voyageru: mladý Hirogen v dvojepizodě "Hra na zabíjení", opět Hirogen, ale tentokráte Alfa, z rovněž dvojepizody "Vlastní krev" a Klingon Morak z epizody "Proroctví". Další dvou rolí se ujal v Deep Space Nine, konkrétně dvou různých Jem'Hadarů v epizodách "Úskalí a mělčiny" a "Váleční psi".

Máme tu poměrně zajímavou anomálii, která se chová jako černá díra, ale není to černá díra. Byť je jednosměrná, patrně má i svůj horizont události a i zde dochází k dilataci času, přesto jde ovšem o jakési ústí do prostorové kapsy, kde čas neběží nekonečně pomalu, ale naopak velmi rychle.

Herečka Lori Petty tu ztvárnila velice zvláštní a charismatickou roli spolusouputnice pánů Tuvoka a Parise na povrchu oné časově zrychlené planety. A veškerá interakce všech postav na planetě je perfektní! A to hlavně v případě dua Tuvok a právě postavy Lori Petty – Noss. Ani na palubě Voyageru to vůbec nijak neskřípe a všichni se logicky snaží o efektivní záchranu. Plus dávám i za mimozemšťany, kteří také logicky, i když drastičtější cestou, chtějí zabránit, aby se jímkou nepropadla další loď.

Konec se splynutím myslí je dle mého také skvělý a pokud bych měl ocenit ještě i něco dalšího, bude to bezesporu hudba. Startrekový matador Dennis McCarthy zde vystřihl skutečně krásné party.

Hodnocení: 5/5

Zde se můžete podívat na trailer k epizodě a v komentářích se vyjádřete, jak se tento díl líbil vám.