Internetem se šíří ukázka z amatérského remasteru DS9. Chceme to?

Fanoušek s nickem "Captain Robau" se nehodlá smířit s zaseknutím dvou startrekových seriálů ve standardním televizním rozlišení 720x480 (NTSC). Vzal tedy do ruky DVD a provedl to, co se se seriály dělá relativně běžně – upsacle; tedy vytvoření falešného HD z SD zdroje. Jenže zatímco studia to dělají za draho a výsledky jsou občas velice slušné (Farscape), tento jedinec tak učinil doma a výsledek je spíše podprůměrný. Což je ale očekávatelné – výpočetní kapacita běžného domácí vybavení je na tyto účely i v nejlepším případě silně omezená. Nicméně poukázal na to, jak technika skáče dopředu. Paradoxně tím ale možná remasterovému procesu podtrhává nohy...

4K, 8K a ještě více K

Dnes by se dalo použít úsloví „čím víc K, tím víc televize“, ale ono K – tedy počet horizontálních pixelů v tisících zaokrouhleně (4K televize = rozlišení 3840 × 2160) – neznamená nic jiného, než se vám obraz přepočítává v reálném čase na vysoké rozlišení. Čili ano, TV vám v takovou chvíli provádí upscale – odtud toto slovíčko může znát i člověk technikou nezasažený.

Rozdíl mezi upscalem ve vaší televizi a upscalem, který provedl "kapitán Robau", je v počtech průchodů (technika má na analýzu více času) a učenlivém softwaru. A jako takový bude výsledek oproti televizi patrně lepší. Záměrně říkám patrně, protože jde o ovlivnění obrazu originálu navzdory a někomu se více líbí to, druhému zase ono, čímž se dostáváme do roviny osobního subjektivního vkusu. Častým problém upscalů je totiž určitá výsledná voskovost a plochost, což představuje problém o to větší, pokud se natáčelo na fyzický film, který má zrno. A právě toto DS9 splňuje.

FullHD na hraně možností

Upscale je dnes doslova všudypřítomný. Nejmarkantnější je asi v chytrých zařízení, jejichž displeje fullHD už běžně převyšují. V případě přehrávání klasického BD disku na 4K televizi to pak znamená, že skoro 4 fyzické pixely zobrazují jeden zdrojový. Nedostanete sice křišťálovou ostrost, ale sbírku modrých fyzických nosičů kvůli tomu ještě vyhazovat nemusíte. U DVD nebo standardního TV signálu jde o poměr násobně horší – 24:1. A to už představuje problém.

I profesionální upscale z DVD bude na 4K zobrazovadle působit DVD dojmem. Čistším, hezčím, ale přesto velmi podobným. V poměru 24:1 zázraku zkrátka nedocílíte, ať se snažíte jak chcete.

Problém

Poctivý remaster DS9 je u ledu, protože se údajně TNG na Blu-rayích přílišně neprodávala. Když si připočteme, že DS9 na DVD vypadá mnohem lépe než TNG, že by výroba vizuálních efektů stála 2x tolik, a že pokud by se už začalo pracovat na Deep Space Nine, okamžitě se ozvou hlasy za remaster Voyageru, vypadá to na první pohled na pěkně prodělečný business. Oba zmíněné seriály jsou už navíc dost staré (a je v nich málo Picarda) na to, aby se aktivně prodávaly do zahraničí. Muselo by se tak spoléhat čistě na prodej fyzických nosičů a Netflix.

S každým rokem se naděje na re-scan a čištění filmového negativu malinko snižuje. Teď za to sice silně lobbuje někdejší showrunner DS9 Ira Steven Behr se svým dokumentem What We Left Behind (Co jsme po sobě zanechali), ale spíše je pravděpodobné, že k tomu přesto nedojde. Jednak studio dobře vidí, že televize dnes upscalují čím dál kvalitněji a potom právě tyto podomácku vyrobené, ale komunitou mohutně oslavované pokusy o „remaster jakž/takž“, pouští do éteru vzkaz: „my si to nějak ukuchtíme“ bez vás. Než mě někdo nařkne, že jde o konspirační teorii... 🙂 Průzkumy trhu se samozřejmě před takovými velkými projekty dělají a i toto může být faktor, protože obchodní oddělení technikáliím z logiky věci příliš nerozumí.

Jaký remaster má vlastně smysl?

Odpověď je jasná: Jednině ten profesionální z negativu! Cokoli jiného je dnes technologicky zastaralé a jedno jak dobrou umělou inteligenci někdo vymyslí a aplikuje. Jednak by různými "ale vždyť ono stačí i takhle" mohlo dojít k definitivnímu zaříznutí projektu a potom bychom přišli o to nejhlavnější – widescreen poměr 16:9, ve kterém byl Deep Space Nine natáčen už od konce druhé řady.