Jak rychle podzim začal, tak taky skončil... Alespoň zatím. Všichni víme, co nakonec přijde 🙂 Ale přesto jsme nepolevili a přinášíme zhodnocení všech zbývajících epizod první sezóny. A vlastně i nějakého celkové shrnutí, jak se jednička povedla. Všeobecně totiž převládá názor, že: „DS9 je sice skvělý, ale ty první řady se musí přetrpět“. Je tomu skutečně tak?
Článek o pilotní epizodě "Emissary" (Poslání; Vyslanec) naleznete zde.
Jelikož seriál nezačal klasicky v září (v tomto případě 1992), ale až v lednu ('93), čítá první řada „pouhých“ 20 epizod, což z ní v té době učinilo nejkratší (hranou) startrekovou sezónu a z toho postu ji sesadila až Discovery s patnácti. První řada Voyageru sice technicky má jen 16, ale jde o umělé dělení – natočeno jich bylo 21. V produkčním sledu, tedy 2 x 21, ostatně odvysílala Voyager i Česká televize. Ale dost už o kvadrantu Delta a hurá do Gamy.
1x03 (produkčně 404) – Past Prologue (Poslední prolog)
- A hned ještě jedna zajímavost z českých luhů a hájů: Televize Nova tehdy také respektovala produkční pořadí a odvysílala tuto epizodu jako až čtvrtou. A to konkrétně 8. května 1994, tedy v neděli, v 18:25. To byl první startrekový slot u nás, neděle podvečer. A i když se dnes zdá nelukrativní, tehdy to byl jeden z nejlepších TV časů. Ostatně po konci první řady nahradilo DS9 v témže čase Beverly Hills 90210 😉
- Epizoda jako taková si ovšem své popilotní místo v ději rozhodně zaslouží, protože se ujala nevděčné role „představení stylu“ s lehkostí a ladností velmi neobvyklou pro tehdejší dobu. Je zde jasně vysvětleno, že novogenerační vesmír platí a seriál si z něj bude půjčovat, na druhou stranu je ale z oněch 45 minut vyloženě jasné, že cesta, jíž se DS9 vydá, bude úplně jiná. Žádné čistě epizodní zápletky, kde se přiletí k planetě, vyřeší se záhada, odletí pryč, a už nikdy více to nikdo nezmíní. Ne, tady je stanice. Na jednom místě, na pevném bodu ve strategicky důležitém sektoru a tam také zůstane.
- Je moc dobře, že se zrovna první díl věnuje Bajoranům, jejich vnitřní politice a štěpení donedávna soudržných frakcí. Kde jinde představit postavu, jakou je Garak? Celkově je zde krásně ukázáno, jak jedna zdánlivě nepodstatná teroristická myšlenka dokáže rychle vyeskalovat ve velký, a v tomto případě rovnou mezihvězdný, problém, se zapojením zcela nečekané třetí strany. – 5/5
1x04 (p. 403) – A Man Alone (Osamělý muž)
- Podařená detektivka, která lehce stírá tajemný závoj ohledně konstábla Oda. Zároveň epizoda krásně ilustruje, jak rychle se rozvíjí xenofobie, je-li jí dána šance. – 4/5
Babel (Zmatek; Babylon) (Za středníkem oddělujícím oficiální český název epizody občas najedete správný překlad nebo význam názvu. (Samozřejmě to hlavně docení angličtinou doposavad ne úplně políbení.))
- „Anomálie týdne“ je jeden z nejstarších televizních sci-fi konceptů. Zkrátka a jednoduše: záhada na vyřešení. Ale nebyl by to DS9, aby to byl jen tak nějaký mrak ve vesmíru. Jde původem o propracovanou sabotáž proti Cardassianům z časů okupace. A jak už to tak u virů bývá, není snadné je porazit. Jenže kde dohledat strůjce, když trestem za podvratnou a odbojnou činnost byla vždy smrt?
- Škoda, že tomu v závěru malinko dochází dech. – 3,5/5
Captive Pursuit (Stíhání oběti; tady by se asi dalo spíše hovořit o "Stíhání kořisti" v hirogenském smyslu slova.)
- Námět by více slušel spíše webizodám, kdyby tehdy existovaly. Vždy tak 5 minut nějakého prostřihu, jak O'Brien napomáhá Toskovi překonat určité prostory stanice, kde si mezi tím povídají o životě, by jistě dopadly lépe. Epizoda jako taková sice má filozofický přesah, ale to samo o sobě nestačí. Svým pomalým tempem a neustálým opakováním faktů spíše nudila.
- Relativně velká podobnost s filmem Můj nepřítel Wolfganga Petersena zřejmě nebude náhodná. – 2/5
Q-Less (Bez Q)
- Sice jsem rád, že se Q podíval i jinam, a že jsme mohli vidět, co se stalo s Vash, když se na ní Jean-Luc v epizodě "True Q" (Slečna Q) ani nezeptal, ale je tu jeden markantní problém: Q v DS9 zkrátka nefunguje.
- A nefunguje se vší parádou. Neustále se objevují hlášky o tom, jak se to na Enterprise dělalo jinak, že tady to není zábavné, atd., až to vyvrcholí boxem mezi Q a Siskem, kde komandér všemocnou bytost složí na zem pravým hákem a dodá: „Já nejsem Picard.“ Vážně? To jsme si doteď nevšimli. Eh... – 1/5
Dax
- To už je naštěstí jiná káva; něco jako přesedlat z cikorky na vysokohorskou ručně sbíranou Guatemalu.
- Přestože nám Nová generace poměrně obsáhle představila trillské společenské problémy ohledně vztahu hostitel/symbiont už v epizodě s tématickým názvem "The Host" (Hostitel), tady se tomu tak zatím nestalo. A využít k tomu opět politické téma, navíc okořeněné soudním procesem, byla vlastně sázka na jistotu. Soudní epizody patřily v Treku vždy k těm hodně kvalitním, viz třeba TNG "The Drumhead" (Polní soud).
- Šťastná ruka padla na výběr herců vedlejších postav. Jak Fionnula Flanagan (Lost), tak Gregory Itzin (24), jsou oba skvělí. A rozhovor Oda s Eninou Tandro (postavou Fionnuly Flanagan) je poté doslova hereckým koncertem.
- Finální rozhovor Jadzie a Eniny přináší silné poselství, tolik typické pro Star Trek. A k jeho vyjádření stačí jediné slovo: „Žijte.“ – 5/5
The Passenger (Pasažér)
- Tohle byl vlastně zdařilý thriller. Tedy někam do poloviny, kdy měl tehdy hrozivě mladičký Siddig el Fadil zahrát asi stoletého protřelého zločince a teroristu, Raa Vantiku. Bohužel šlo o pozici, která mu vůbec nesedla a nezafungovalo to. Konec navíc sám odstřelil vlastní zápletku, ale je to škoda, potenciál tu byl vysoký.
- Líbí se mi, že druhy v DS9 představované nejsou ploché. Vždy je k nim přidáno nějaké to podhoubí, jako zde, kde Cobliadé potřebují ke svému přežití specifický druh vzácné rudy, proto jsou mnozí z jejich společnosti ochotni provádět zoufalé činy.
- Miles O'Brien minule odletěl do Irska oslavit 100. narozeniny své matky, tak nám dorazilo zástupné žluté pyžamo – poručík Primmin z bezpečnosti. Vzhledem k ochraně konvoje nejde o zbytečnou postavu navíc, a to se vždy cení. – 3/5
Move Along Home (Postupujte k domovu)
- Vydefinovat vzhled nového druhu tetováním, namísto další prostetiky, byl jednoznačně dobrý nápad. Vadi tak získali potřebnou mystičnost, bez níž by se velmi podařená atmosféra epizody neobešla.
- Původně jsem myslel, že šlo o kopii Jumanji, ale podle data vzniku je toto spíše předlouhou k onomu ikonickému filmu s Robinem Williamsem a Kirsten Dunst.
- Ale něco nám na tom od první chvíle nesedělo. Ať už to bylo Quarkovým chováním, uvažováním postav, nebo jen prostou skutečností, že jde o hru, a že všechno napětí je zde vlastně falešné, ale od začátku do konce jsme se prostě nudili.
- Zlo epizody: Alamarein!
- Jak rychle poručík Primmin přišel, tak bohužel také odchází. Ale aspoň to nebyla vyloženě epizodní postava. – 1/5
The Nagus (Nagus)
- Ferengové mě jako druh nebaví. Jejich společnost odráží americké magnáty 19. a začátku 20. století a navíc k tomu jsou to ještě těžcí šovinisté, což mi je nejen nesympatické, ale také mi to prostě přijde nezajímavé. Nicméně tady se podařilo vymyslet nápad, který dává smysl a rozvíjí univerzum.
- Kladně hodnotím různé malé věci, jako třeba napodobení scény z filmu Kmotr, jemnou práci s ferengskou mentalitou, technické kategorie – jako třeba osvícení, atp. Ale je to zkrátka průměr. – 3/5
Vortex
- Krásné praktické efekty!
- Další skládačka na poli Odova původu, která měňavce opět přibližuje o malý kousek hlouběji do kvadrantu Gama.
- Bohužel zápletka sama je silně generická a nebýt hereckého umu Reného Auberjonoise, nestálo by to za moc.
- Bod k dobru dávám za vulkánskou loď, byť nebyl vidět exteriér. Vulkánci jsou v TNG+ vesmíru trestuhodně zanedbávaným druhem. – 3/5
Battle Lines (Bojová linie)
- Bez debat překvapení řady. Pamatoval jsem si to jako ukrutně špatné a ono to nejenže bylo fajn, ale taky jde o první vlaštovku, co se týče týmové práce a nějaké klasické stavby startrekových epizod. V dobrém mi to připomnělo několik výsadkových epizod Nové generace, aneb ano, je dobré si z té stanice taky občas odskočit.
- Příjemně potěšila účast kai Opaky, jejíž charismatická herečka dokázala udržet postavu stejně tajemnou, jako v pilotu.
- Prostředí bojiště na onom asteroidu bylo příznačně depresivní. Nerad bych se tam ocitl. – 4/5
The Storyteller (Vypravěč příběhu)
- Tahle odbočka do fantasy mě vždycky bavila. Dříve jsem si říkal, jak to že Cardassiané útvar zvaný Dal'Rok už dávno nezničili, ale při aktuálním sledování jsem si připomněl, že vlastně šlo o osadu zcela odlehlou od všeho ostatního bajoranského osídlení, kdesi uprostřed džungle. Bez nerostného bohatství je tedy jen logické, že se jim okupace v podstatě vyhnula.
- A baví mě i linie druhá, tedy vyjednávání o posunu hranice, díky cardassijskému odklonu koryta řeky, mezi kmeny Paqu a Navot. Mladičká Varis Sul vhodně doplnila dvojku Jake a Nog. (Mimochodem z podobné situace v realitě vzešel český ministáteček Liberland 😉 ) – 4/5
Progress (Ve jménu pokroku)
- Smutná epizoda o nadřazenosti a vymožení veřejného zájmu. Smutná, leč nesmírně důležitá. Star Trek vždy oplýval citem pro sdělení důležitých témat a problémů současnosti. Neméně skvěle byla problematika relokace malé skupiny obyvatel na úkor potřeb většiny řešena i o 5 let později snímkem Vzpoura. A asi nepřekvapí, že se na obou podílel Michael Piller.
- Problém, který vlastně ani správně řešení nemá, zaskočí Kiru zcela nepřipravenou. Buďto vyřeší dilema morálně a rezignuje, čímž vlastně nevyřeší nic, protože za ní nepříjemnou práci jen odvede někdo další, nebo kariérně, kdy chudáka Mulliboka připraví o vlastnoručně vybudovaný domov, na kterém tolik lpí. Jak byste se rozhodli vy?
- Zajímavost: Tuto epizodu s filmem Vzpoura nepojí jen téma, ale i herci. Brian Keith (Mullibok) a Daniel Hugh Kelly (Sojef) spolu tvořili ústřední dvojici skvělého seriálu Hardcastle & McCormick.
- Bohužel epizoda obsahuje i vedlejší linii, soustředící se opět na Jakea s Nogem. To je prozatím takový malý nešvar DS9 – jakmile je v epizodě vedlejší linka, bude v té další taky a bude se týkat stejných postav. A bohužel tady ani není moc dobrá. Nog se tu všelijak pitvoří a připomíná spíše Ferengy představené v TNG. Za toto malé zaškobrtnutí tomu bohužel plný počet nedám. – 4,5/5
If Wishes Were Horses (Klamné představy; Kdyby se všechna přání splnila – původně jde o část prvního verše skotské básně vydané poprvé už v roce 1605.)
- Zlomová epizoda v pojetí postav. Doteď se všichni za většiny okolností brali až moc vážně. Tady poprvé popustili uzdu (nejen fantazii) a vypadají jako sehraný fungující tým, který spolu koexistuje i mimo službu. Paráda!
- Tři cizí průzkumníci se zhmotní jako představy tří různých lidí a prozkoumávají federační kulturu z poněkud netradičního úhlu pohledu. Proč ne?
- Zajímavost: O necelý půlrok po tomto díle téma využila i Nová generace v epizodě "Liaisons" (Vztahy).
- Bylo hezké sledovat herce v uvolněných pozicích. Konečně byli sami sebou a ono je to poznat, ne že ne. – 4/5
The Forsaken (Opuštěný)
- Takhle si představuji epizodu o všedním staničním dění a jsem strašně rád, že tu takovou máme.
- Import Lwaxany Troi dopadl na jedničku a skoro bych se odvážil vyslovit, že jde o nejlepší epizodu téhle role Majel Berrett. Společně s Reném nám zajistili další herecký „majstrštik“.
- I ostatní tři velvyslanci mě bavili a zkrátka jsem si tuhle všedně nevšední epizodu náramně užil.
- Doprovodná linie o cizí sondě tu vlastně vytvořila zápletku pro linku ústřední, což je také nevšední. – 4/5
Dramatis Personae (Nebezpečný stav; z latiny ovšem doslovně „masky dramatu“, v češtině se úsloví vžilo jako „osoby a obsazení“.)
- A to je ten problém... Já nepotřebuju sledovat hlavní hrdiny v jiných pozicích, v jiných rolích. Nebo aspoň ne v záporných, či vyšinutých. Je mi jasné, že to mnoho lidí naopak baví, ale mně to nic nepřináší. Děj to nikam neposouvá, ale naopak odsouvá a je potřeba se k normálu složitě vracet. Z tohoto titulu mě to zkrátka nudí.
- Ano, Siskovo nové alter ego je herecky zajímavě podané, příběh zajímavě navléknut a po technické stránce těžko něco vytknout, ale zkrátka a jednoduše nuda. – 2/5
Duet
- Toto je jiný případ. Pro mě osobně jde o jednu nejlepší epizod všeho Star Treku. A určitě bych se vešel i do TOP3, kdyby někdy nějaké TOP žebříčky sestavoval.
- Samotný příběh z vyhlazovacího tábora je silný sám o sobě. Ale to, s jakou vervou se do své role opřel Harris Yulin (Aamin Marritza), je nezapomenutelné! Stejně jako oběť, kterou chtěl přinést. Z jeho role i z jeho výkonu mrazí!
- Tato epizoda sama o sobě je důvodem proč sledovat Star Trek.
- Dal bych klidně 47 z pěti, ale jelikož to nejde, tak alespoň plný počet – 5/5.
In the Hands of the Prophets (V rukou Proroků)
- První řada nemohla skončit jinak, než vyvrcholením všelijakých rozporů a rozličností mezi Hvězdnou flotilou a Bajorany. Vše na toto téma zde dává perfektní smysl. Jak se říká: „kouzlo se vždy skrývá v detailech“, a to zde platí bez výjimky. Za 45 minut dostaneme napínavý thriller s geopolitickým a náboženským přesahem. Opravdu skvělý kus scénáristické a režijní práce!
- Neela se představila už v díle předchozím, čili nejde o nějakou náhodou epizodní O'Brienovu spolupracovnici. Toto DS9 umí a je to dobře.
- Obě dvě nové mnišské postavy – vedekové Bareil a Winn – jsou skvěle vybraní! Z Philipa Anglima čiší vyrovnanost a pragmatismus hodný krásy jeho zahrad, zatímco oscarová Louise Fletcher mistrně předvádí náboženskou fanatičku a politickou oportunistku nejhrubšího zrna. Sledovat jejich herecké výkony je radost! – 5/5
A teď se jen odvážně vydat vstříc druhé řadě...
Takže... Je tedy první řada Stanice Deep Space Nine tou „sezónou k přetrpení“? Ale vůbec ne. První řada je naopak plná dobrých až skvělých kousků, které se dají pouštět častokrát znovu. Samozřejmě má své mušky, ale to každá sezóna jakéhokoli seriálu. Jediné, co je potřeba tady prominout, je určitá nesehranost herců, a to hlavně ze začátku, ale moc jiných výtek tu nelze najít. Naopak, napadají mě další a další slova chvály, například k technické části produkce. Efekty jsou nadstandardní, práce s kamerou skvělá, osvětlovač si zaslouží pořádnou pochvalu, atd...
Zkrátka skvělá práce!
Souhlasíte? Nesouhlasíte? Nebo je vám to úplně jedno? 🙂 Podělte se o své názory v komentářích...
Diskuse k článku
Forsaken mám hodně rád – právě pro ukázku života na stanici a určitě je to nejlepší díl Lwaxany 🙂 Storyteller jsem si nedávno pouštěl a vlastně mě překvapilo, jak se mi to líbilo. A Man Alone a If Wishes Were Horses jsou pro mě z první řady už takové klasiky a Move Along Home byla první epizoda na kterou jsem si vzpomněl po mnoha letech, co jsem to neviděl od prvního vysílání (a nevnímám jí tak kriticky). In the Hands of the Prophets je dobrým zakončením a Louise Fletcher je skvělá. Duet a Progress si budu muset připomenout. Celkově se prvním řadám DS9 nevyhýbám, mají spoustu dobrých až skvělých dílů a je vždy zajímavé vracet se na začátek, do období „klidu“ před válkou a sledovat jak se postupně postavy a některé příběhové linie vyvíjejí.