Tentokrát si dáme rovnou tři epizody najednou... První bude "Mugato, Gumato", kde se Boimler dá dohromady s Rutherfordem a pokoušejí se přijít na kloub záhadám z Marineřiny minulosti, zatímco utíkají před hordou naštvaných opic a řeší problémy pomocí opravdové diplomacie. Víte, té, kde nakonec všichni jsou stejně (ne)spokojení, tak, jak se to ve Star Treku dělá. Ve stejné epizodě dostane Tendi další úkol od doktorky T’Any, s tím, že od ní očekává, že to nakonec nedokončí a vzdá to.

Druhá epizoda, pátá tedy, je "An Embarrassment of Dooplers" (Rozpaky Duplerů), kde Cerritos převáží představitele druhu, jež se umí duplikovat, pokud se cítí špatně. Mezitím se Mariner a Boimler pokoušejí dostat na "nejlepší flotilní párty", a to díky Boimlerově klonu, Williamovi, který nemohl dorazit. A v tomhle celém šílenství se Rutherford snaží přeprat své minulé já, které bylo podle jeho slov mnohem lepší, protože aspoň dokázalo složit minimodel Cerritos. Věrná přítelkyně Tendi mu samozřejmě stojí po boku.

Šestá epizoda nese jméno "The Spy Humongous" (Špion největší) a opět nás bere mezi Pakledy, oblíbené protivníky v Lower Decks. Cerritos má za úkol vyjednat mezi Federací a Pakledy příměří, zatímco na lodi se skrývá špion. Velmi očividný špion. Určitě by bylo zajímavé pomáhat při diplomatických misích, nebo hlídat pakledské špiony, ale kadeti mají jiné povinnosti, jako třeba vyzvedávat nebezpečné artefakty z misí z kabin vyšších důstojníků, kteří na to věčně zapomínají. Zní to skvěle? No, úplně není. Hlavně, když do toho jdete s nulovou chutí a maximálním otrávením. Aspoň, že Boimler se z toho vyvlékl a našel si novou skupinku praporčíků: "Redshirts" (Červená trička - odkazuje na barvu uniformy)... Nemusíte se bát… sebevrazi to nejsou. Alespoň ne v tom klasickém smyslu. Prostě parta lidí, kteří se chtějí stát kapitány a navzájem si v tom pomáhají. Kupodivu to ani není kult. I když taky trochu zapomínají na to, o čem ve skutečnosti je sloužení ve Flotile a jak se člověk opravdu stane kapitánem. Za mě se k nim Boimler moc nehodil – na rozdíl od nich, on je víc praktický člověk a skvělý důstojník, který umí řešit problémy, místo toho, aby k tomu motivoval jiné lidi.

Je pravdou, že se mi tyto tři epizody zdály trochu slabší. Na druhou stranu v nich můžeme vidět to, co se Lower Decks opravdu daří, pracovat s jednotlivými postavami a vyvíjení jejich charakterů, ne během jedné epizody, ale během několika epizod, nebo i celé série.

Boimler pořád tak trochu zjišťuje, co opravdu chce být. Ano byl na Titanu a vždy snil o tom být kapitán, ale když se mu naskytne možnost být v bandě, která se pokouší si navzájem pomoct se kapitány stát, zjistí, že jejich přístup a vlastně ani jeho, není úplně dobrý. Naopak nejvíc toho získá ve chvíli, kdy je sám sebou a řeší problémy pomocí své hlavy. Takhle zachrání celý výsadek v “Mugato, Gumato” a Tendi v “The Spy Humongous”, ktera se omylem proměnila v ohromnou kudlanku. Ano, vypadal u toho poněkud pitomě, ale o tom to bylo. Také se mi líbí, že si Boimler nejspíš konečně uvědomil, že se toho může od Mariner spoustu přiučit a sám tak sebe obohatit. Ano, má na vše mozek, ale co se mezilidských interakcí a akce týče, tady by potřeboval nějakého mentora, kterým by Mariner mohla být. Navíc, vždy je jednodušší se něco nového naučit, nebo něco nového vyzkoušet, když je s vámi někdo, kdo tomu aspoň trochu rozumí. Nebo minimálně Boimler je ten typ člověka, který tento přístup potřebuje.

Mariner je víceméně pořád stejná, co si budeme, ona je postava, která toho už hodně zažila a není na začátku své cesty, na rozdíl od Boimlera, Tendi a Rutherforda. U ní je naopak změna pomalá a lehce neviditelná. Kde Mariner dřív málokdy měla přátele na lodích, protože ti by ji dřív nebo později opustili, aby se posunuli výš (a tohle nepřátelení dokonce podporuje tím, že o sobě roznáší fámy, že je ve skutečnosti agentem pro Flotilní “black ops”, aby ji lidé nechali být), teď občas i někoho k sobě pustí, i přes fakt, že ji dost možná opustí. Mariner je opravdu člověk, který se bojí opuštění, proto si brala Boimlerovo povýšení na Titan tak osobně. Je ale hezké ji sledovat, jak se ale postupně učí, jak se opravdu spřátelit, a vědomě či nevědomě na těchto přátelstvích i pracovat. 

Další je na řadě Tendi, která stejně jako Boimler, si tak trochu ostří hrany. Všichni víme, že Tendi je schopna neuvěřitelných věcí, jen je občas potřeba trocha popostrčení. Zároveň je u Tendi i takový pocit dospívání. Tendi je pořád nadšená do téměř čehokoliv, co má za úkol, zatímco lidé kolem ní až tak moc ne, protože si už takovými úkoly prošli milionkrát. Tendi nepotřebuje mentora, protože je si sama dobře vědoma toho, co dokáže, a vlastně se ani ničeho takového pořádně nebojí. Na druhou stranu, to co jí chybí, je takové otrkání ve Flotile. To samozřejmě neznamená, že chci, aby byla cyničtější, ani trochu, její nadšení je jedna z nejlepších věcí, ale chtělo by to, aby se trochu ukotvila do reality a potom si s tou realitou udělala to, co potřebuje. 

Jako poslední je Rutherford, kde tak trochu těžké vidět prakticky cokoliv jiného, než jeho vnitřní soupeření se svým mladším já. Tím já, které bylo ztraceno, když Rutherford přišel o veškeré vzpomínky na konci první série. Bohužel, Rutherfordovi problémy nejsou tak často součástí epizod, což je škoda. Když ale jsou, tak je nádherné sledovat, jak se nejen pere se svým mladším já, ale také ho pomalu poznává a vlastně se z něj přestává být nepřítel. Kde na začátku epizody “The Emabarsement of Dooplers” měl Rutherford pocit, že je k ničemu, protože není schopný vyřešit problémy při stavění modelů, na konci epizody zjistí, že ty problémy tam jeho mladší já udělalo právě proto, aby to tak dlouho trvalo a on mohl trávit víc času s Tendi. Tendi mu teda mohla tohle říct trochu dřív, ale nakonec se k tomu dostali.

A samozřejmě, hromada plusíků za promíchání klasických dvojic. V “Mugato, Gumato” máme Rutherforda a Boimlera, kteří řeší problémy spolu, zatímco Tendi je sama za sebe. V “The Spy Humongous” potom máme trojici Tendi, Rutherford a Mariner, zatímco Boimler si jde za svým. A těším se na další epizody, kdy dostaneme takových zamíchání víc.

Co se vlastně stalo?

Tentokrát tím projdeme trochu rychleji, než normálně, a rovnou začneme s “Mugato, Gumato”. Celé to samozřejmě začne s opening scénou, kde Mariner tak trochu natrhne pozadí Boimlerovi a Rutherfordovi (i když se ti dva právě na tohle připravovali a dokonce i trénovali). Zatímco si léčí rány v baru, prozradí jim barman Cerritos, že Mariner je ve skutečnosti agent pro Flotilní “black ops”, vytrénovaná k čemukoliv, co je potřeba. Je zdatná v bojových uměních, může si dělat, co chce, a není podivné kolik lodí vystřídala? Tohle jim nasadí brouka do hlavy, který je donutí Mariner pozorně sledovat během mise na planetě, kde se údajně objevila Mugata, nebezpečná a ohrožená zvířata. 

Samozřejmě, vše se pokazí, výsadek najde kemp Ferengů, kde právě Mugata chovají v zajetí, a když si Flotilního výsadku všimnou, vypustí Mugata, která zaútočí na všechny. Zatímco většina výsadku je chycena, Boimlerovi s Rutherfordem se podaří utéct a mají v plánu kontaktovat Cerritos a získat posily. To se samozřejmě nepodaří, Ferengové mají všude rušičky, a ti dva několikrát málem přijdou o život. Nakonec se jim podaří potkat Mariner, kterou obviní, že je chce zabít a že je agent. Mariner se naštve, protože nic z toho není pravda a ona byla ten člověk, který celou tuhle fámu začal, aby ji lidé nechali být. Musíte uznat, že to opravdu zní jako Mariner. Tuhle malinkou chvilku jim překazí Ferengové, kteří chytí Mariner a vezmou ji zpět do tábora k ostatním.

Boimler s Rutherfordem nakonec vymyslí plán, který všechny zachrání. Navrhnou Ferengům, aby místo prodeje Mugat vytvořili Mugatí rezervaci. Sice to bude chvilku trvat, ale finální zisky z toho budou mnohem větší. Vstup, doprava, prodej hraček, uznejte. Ferengové se o Mugata postarají a Cerritos to nemusí řešit a snažit se najít místa, kam Mugata převézt. Dokonalé řešení, kde všichni jsou stejně nespokojení.

No a v druhé lince měla Tendi za úkol získat skeny několika důstojníků, kteří zapomínají chodit na lékařské kontroly. Někteří jsou s tím v pohodě, jiní odmítají a říkají, že mají něco na práci, a ihned jsou pít do baru, jiní si ani nevšimnou, když se najednou Tendi objeví a oskenuje je. Finální obětí je ve skutečnosti doktorka T’Ana, která je v systému zapsaná pouze svým číslem a vůbec se jí nechce na žádnou kontrolu. Tendi tak musí doktorku pronásledovat po lodi, než se jí podaří si zlomit ruku v Jeffreyho průlezech a doktorku oskenovat. Pořád úplně nechápu, proč si doktorka myslela, že to Tendi nedá (tím specificky zkontrolovat ji), zná vůbec své podřízené? I když je fakt, že těsně předtím měla Tendi trochu problém se prosadit.

Druhou epizodou je “An Embarrassment of Dooplers”, kde má Cerritos za úkol převézt zástupce rasy Dooplerů, kteří, když se cítí špatně, tak se začnou duplikovat. Takoví méně roztomilí, ale mnohem inteligentnější Tribblové. A nedělají to pořád. Cerritos zároveň letí ke Stanici 25, kde se má pořádat velká Flotilní párty, kam se samozřejmě kapitánka a její kolegové chtějí dostat, a dost možná by mohli, když se jim podařilo porazit Pakledy. Což se bohužel nepodaří, protože Dooplerský diplomat se začne duplikovat a stanice samozřejmě nechce nic takového mít u sebe.

Na párty se samozřejmě chce dostat i Mariner a Boimler, který se tam může dostat, když se bude tvářit jako William Boimler, jeho klon, který je pořád na Titanu. Na poslední chvíli se transportují z Cerritos a užívají si promenádu na Stanici 25, kde si bohužel Mariner všimne jeden z jejích starých známých, kterému dluží službičku… A tak po menší honičce a pašování zbraní a flašek s mýdlem, které vypadají jako komandér Data, se konečně dostanou k párty, kde se Boimler je pokusí protáhnout dovnitř. Samozřejmě se to nepovede, protože Boimler nemůže mít plus jedna, které by pokrylo Mariner.

Mariner si jde nakonec po svých do nějakého baru, zatímco si Boimler užívá párty, nebo se o to aspoň pokouší. Prostě to není ono, když ho tam nikdo nezná a naopak, a nikdo si s ním nechce povídat. Nakonec se přidá k Mariner v baru, kde potom oba tak trochu geekují nad tím, že tam pil i Kirk se Spockem.

Druhá linka se potom týká Tendi a Rutherforda, kteří spolu tráví volný čas stavěním mini modelu Cerritos. Rutherford naráží na poznámky, které zanechalo jeho mladší já, jehož vzpomínky ztratil. Bohužel není schopný poznámkám rozumnět a akorát ho to frustruje. Tendi ho uklidňuje, že to je v pořádku, ale Rutherfordovi se to pořád nelíbí. Nakonec jsou zahnáni duplikacemi Dooplerů až do hangáru, kde Rutherfordovi málem přeskočí a Tendi mu musí vysvětlit, že ona a “bývalý” Rutherford nikdy modely nedokončili, protože si užívali čas strávený spolu a Rutherford zanechával schválně poznámky, aby zpomalil skládání modelu. Tohle Rutherforda uklidní a pomoví mini jádra z mini Cerritos se dostanou ze zaplavujícího se hangáru zkrz Jeffreyho průlezy. 

Tendi a Rutherford se nakonec dostanou do stejného baru, kde je Mariner s Boimlerem a užívají si trošku volného času. Tendi taky daruje Rutherfordovy model Deep Space Nine, který teď mohou spolu složit, aniž by je kdokoliv otravoval. 

A ve finální epizodě “The Spy Humongous” dostane naše parta jednu z nejotravnějších prací na celé lodi, projít kajuty všech řídících důstojníků a zbavit se nepovolených předmětů, anomálií a suvenýrů z misí. Zní to zajímavě? Musím souhlasit, ale také si dokážu představit, jak to musí být otravné. Což nám vlastně ukáže i tahle epizoda.

Téhle věci se ale nakonec vyhne Boimler, který je přizvaný do klubu “Redshirtů” (odkaz na červené uniformy), který pomáhá důstojníkům dostat povýšení. Samozřejmě Boimlera přizvali především, protože sloužil na Titanu a má tak už nějaké zkušenosti. Jednou z prvních věcí, kterou podniknou, je úprava uniformy. Samozřejmě vypadá pořád stejně, ale Boimler už ne. Dostane nový sestřih a vycpávky, které mu dají mnohem větší svaly, než jaké ve skutečnosti má. Další na programu jsou inspirativní řeči, které se Boimlerovi podaří až ve chvíli, kdy se inspiruje Rikerem. Celé je to takové trochu… jako by prostě zapomněli o čem to opravdu je, být ve Flotile. Takže, když začnou problémy v kantýně, samozřejmě všichni začnou monologovat a inspirovat posádku, zatímco se Boimler tak trochu naštve a celý problém ve skutečnosti rychle a efektivně vyřeší. Taky je jediný, který si vyslouží upřímnou pochvalu od prvního důstojníka, zatímco ostatní se rozhodnou si jít svou cestou a nechat Redshirts na chvíli být.

A zatímco se tahle skupinka baví, Mariner, Tendi a Rutherford tak musí projít celou loď a zabavit vše, co by mohlo být nebezpečné (a že těch věcí je). Většina z nich se obejde… bez úmrtí nebo větších zraněních. Nic co by noc na ošetřovně nespravila. Mariner a Rutherford jsou z toho velmi otrávení, zatímco Tendi je ze všeho klasicky nadšená a o všem se chce trošku dozvědět. Poslední z anomálií, kterou musí vyzvednout ale Tendi promění na ohromnou kudlanku, která začne pobíhat po lodi a vše ničit. Příště si dávejte pozor s těmi podivnými artefakty.

Tendi se nakonec dostane až do kantýny, kde ji zastaví Boimler, který správně uhodne, co ji promněnilo, a že k tomu, aby ji dostal zpět, musí Tendi donutit aby přestala být naštvaná. Hodí si na hlavu dort, nechá se spálit špatnou polévkou a málem mu chytnou vlasy. Ale Tendi to rozesměje a vrátí se do své podoby. Později Boimler lituje, že nešel se zbytkem, protože artefakty a anomálie miluje.

Víte, co jsem u všech těch epizod zapomněla zmínit? Co se vlastně děje s kapitánkou a jejím týmem. Ano, ve většině epizod mají vlastní linku… Nebo takovou minilinku, kdy musí vyřešit invazi Dooplerů, dohadovat se s pašeráky, nebo být opravdovými diplomaty a hledat ztracené špióny. A vše to nádherně zapadá do zbytku epizody, vždy. A to máte ve dvaceti minutách. Lower Decks tohle opravdu umí a já jsem za to ráda, ostatní série (kouká se na Discovery) by to občas taky měly zkusit.

Easter eggy a odkazy

Tak zase začneme s “Mugato, Gumato”

Celá epizoda a zvířata, která v epizodě vidíme, jsou z TOS epizody “A Private Little War” (Malá soukromá válka). Navíc důvod pro celý gag s tím, že mají mnoho jmen a výslovností přišel ze strany herců, kdy DeForest Kelley (McCoy) nebyl schopný správně vyslovit název stvoření.

V úplně první scéně potom vidíme pár Denobulanů, kteří dokonce v reflexu nafouknou své tváře. Tohle je poprvé, co se Denobulané objevili od konce Enterprise.

Potom tu jsou samozřejmě Ferengové, se kterými jsme se v téhle sérii již potkali několikrát, ale tihle velmi připomínají první ukázku Ferengů v TNG epizodě “Last Outpost” (Nejzazší výspa), což dokonce podotkne i Mariner. A opět je zmíněn všemi milovaný Fereng Quark z DS9.

Na Cerritos potom můžeme vidět Mariner, Rutherforda a Boimlera, jak trénují anbo-jyutsu, bojové umění, které jsme mohli vidět v TNG epizodě “The Icarus Factor” (Faktor Ikarus).

Později potom Rutherford a Boimler přemýšlí, jestli je Mariner opravdu součástí Flotilních “black ops”. Není sice nijak specifikované, které, takže můžeme předpokládat, že Flotila má opravdu nějaké “black ops”, kromě Sekce 31, která je podle všeho stále v utajení.

Ve chvíli, kdy jsou Rutherford a Boimler přednést svůj návrh Ferengům, jejich projektor vypadá jako kanon, který sestrojil Kirk v epizodě “Arena” (Aréna).

V pozadí potom můžeme vidět všelijaké rasy, které se ve Star Treku objevují většinou právě v pozadí. Benzité, Tellarité a dokonce se i poprvé od dob Animované série objevil Kzinti z epizody “The Slaver Weapon” (Zbraň otrokářů). Je hezké všechny tyto rasy vidět, navíc v animované podobně je mnohem jednodušší je přidat, zatímco v hraných seriálech se musí dělat s make-upem a nanášení takového make-upu může zabrat i čtyři hodiny. 

Další je na řadě “An Embarrassment Of Dooplers”

Většina epizody se odehrává na Stanici 25, takže zde máme možnost vidět spoustu různých ras a také lodí, mezi nimi například Tellarita, který pronásleduje Mariner s Boimlerem, a Mizariana, kteří pocházejí z TNG epizody “Allegience” (Poslušnost).

Mariner a Boimler také řeší, jaké uniformy si vzít na párty. Nakonec sice skončí v bílých uniformách, které jsme poprvé mohli vidět v DS9 a v TNG filmech Insurrection a Nemesis, ale na chvíli Boimler zmíní, že by si mohl vzít skant, krátkou sukňovou uniformu, kterou nosila Troi v první sérii TNG. Sice jsme je mohli vidět i na mužíš, ale zde měl Boimler spíš na mysli dlouhou společenskou uniformu, kterou na sobě měli několikrát jak členové TNG tak DS9.

Když se setkáme s Malvusem, ten Mizarian, obviní ji, že ho nechala na Ceti Alfa IV, což je mnohem horší než Ceti Alpha V. Obě planety pochází z TOS epizody “Space Seed” (Vesmírné sémě) a filmu Star Trek II: The Wrath Of Khan. Kirk zde zanechal právě Khana s jeho posádkou.

Během automobilové honičky málem srazí osobu, která je usazená ve vozíku velmi podobnému tomu, ve kterém můžeme vidět kapitána Pikea v TOS epizodě (The Menagerie” (Zvěřinec). 

Na párty potom můžeme například potkat kapitánku Shelbyovou, postavu, kterou jsme potkali v TNG epizodě “Best Of Both Worlds” (To nejlepší z obou světů), je hezké vidět, že někdo tak schopný to nakonec dotáhl na kapitána. A jen tak mimochodem, její první důstojník je inspirován prvními návrhy toho, jak měl vypadat Saru v DSC. Tento návrh byl nakonec odmítnut, protože byl až moc složitý a nedalo by se v něm pořádně hrát. 

Na párty je také Thadium Okona, který zde dělá dýdžeje, kterého můžeme znát z TNG epizody “The Outrageous Okona” (Nezkrotný Okona)

No a nejlepší hledání easter eggů má člověk ve finálních scénách, které se odehrávají v baru na Stanici 25. V pozadí můžeme vidět hromadu fotek a obrazů, kde každý z nich je prakticky nějaký odkaz na něco ve Star Treku. Na memory-alpha udělali hezký výčet všech obrazů zde.

A poslední je “The Spy Humongous”, kde je podstatně méně easter eggů, než v předchozím díle, ale to nevadí.

Jako první samozřejmě máme celý incident, kde si Pakledové myslí, že kapitánka Freemanová je ve skutečnosti kapitánka Janewayová z VOY a tak trochu odmítají si to nechat vysvětlit.

Zatímco kapitánka je dole na planetě, komandér Ransom musí hlídat velmi očividného Pakledského špeha, a mimojiné podotkne, že tohle je mnohem jednodušší, než kdyby museli dohlížet na někoho z Tal Shiaru, což je Romulanská rozvědka. 

Zatímco Boimler dostává “glow up” aby vypadal mnohem lépe, dostane taky vycpávky torsa. Tyhle se ve Star Treku co vím, tak neobjevili ale v našem světě byly často využívané v době TNG, DS9 a VOY, aby upravily postavy podle přání tvůrců. Nejlépe jejich využití může člověk vidět v DS9 s doktorem Bashirem. Herec Alexander Siddig je spíše hubený a rozhodně nemá široká ramena, to můžeme vidět v epizodě “Let He Who Is Without Sin...” (Kdo z vás je bez hříchu), což je jen mimochodem velmi špatná epizoda, ale je zde krásně vidět hercovo pravé tělo. A potom přišli pozdější série DS9 a doktor Bashir v nich má najednou ohromná ramena. A samozřejmě nebyl jediný, ale na tom je to nejlépe vidět.

Tendi a Rutherford nemají zrovna štěstí během sbírání anomálií a artefaktů a oba dva se několikrát promění. Především Tendiia proměna může člověku připomenout Barclayovu proměnu v pavouka v TNG epizodě “Genesis” (Geneze). 

A jako poslední zde máme Armuse z TNG epizody “Skin Of Evil” (Slupka všeho zla), který nechvalně zabil Tashu Yarovou. 

Určitě toho bylo mnohem víc a jako vždy, já úplně vše neznám, a nejsem člověk, který by schválně jel snímek po snímku, aby našel vše. 

Hodnocení

Zuzka:

Mugato, Gumato - 3/5
The Embarrassment of Dooplers - 4/5
The Spy Humongous - 3/5