Odchod planet z Federace po Vyhoření bolel. Ztráta Betazedu byla jednou z těch citelných – na třicet dalších světů se schovalo za jeho "psionickou zeď" a oddělilo se od zbytku Galaxie. Jenže mladí Betazoidé už toho mají dost a chtějí být znovu součástí rozsáhlé civilizace. Do San Francisca přilétá delegace v čele s prezidentem Betazedu, projednat možnosti znovupřistoupení k Federaci.
DALŠÍ TEXT OBSAHUJE SPOILERY
Jak to vidí Albert:
Decentně malý font oznamuje PODZIMNÍ SEMESTR a pokud jste čekali, že se tady bude střílet, Nus Braka zaútočí na Zemi apod., tak ne. Nic takového se tu naštěstí neděje, protože tohle je Star Trek a ještě k tomu na škole, takže jsou tu prostřihy do vyučovacích hodin a tuna diplomacie. Jo! Konečně!

V prostřizích běží projev rektorky Nahly Ake a my se dozvídáme, k čemu se využívaly budovy v Sausalitu předchozích sto let – sídlila v nich Válečná akademie, tedy podobný projekt Spojené Země do horších časů. Teď tedy přichází nelehký úkol – obě školy se budou muset naučit koexistovat a spolupracovat.
Je to poprvé, kdy vidíme nějaké třídy a probíhající výuku, což vzhledem k tomu, že jde o 972. Star Trek, je poněkud pozdě, ale hlavně není s čím srovnávat, čili vážně tvoříme nový původní obsah, a to je skvělé. Samozřejmě to může kolidovat s názory mnohých, kteří si za ty dlouhé roky vysnili, že výuka na Akademii vypadá "nějak"; ale ve 32. století vypadá takhle! A to je další z obrovských plusů přesunu do budoucnosti – nejsme "pár let" poté, co byl rektorem Akademie Jean-Luc Picard; jsme 700 poté, co byl rektorem Akademie admirál Picard. Máme tu spoustu staletí historie k objevování a doplňování a můj plamen zvědavosti hoří naplno...

Základní otázkou zde je, kde bude sídlit vláda a prezident Federace. Kromě Paříže se hlásí zajímavé lokality jako Namibie nebo Singapour. Zároveň je ale potřeba dát Federaci znovu do kupy. Jednou z odpadlých soustav je Betazed, který se skryl před divokým vesmírem za psionickou zeď – jakýsi telepatický neprostupný obranný val. Výhoda, kterou se rozhodlo využít třicet dalších planet dříve přítomných ve Federaci, takže když se podaří přimět ke vstupu Betazed, může Federace doufat v dominový efekt.
Caleb má problém začlenit se do sktruktury plné pravidel a nařízení, i když jsou tak triviální jako soustředit se na látku v hodinách. Jenže se zoufale snaží nalézt místo zvané Goja V, kde by mohla být jeho matka, a sbírá tak jeden kázeňský přestupek za druhým. To se rozhodne vyřešit po calebovsku a utíká přes plot – kde jej osloví mladá brunetka se zvláštní dotazem: „Proč lezeš přes plot?“ A jedno se musí nechat – chemie mezi nimi dvěma je neuvěřitelná!

Na pozadí vidíme naklíčovaný most Golden Gate, ale jednu věc budou mít tvůrci strašně těžkou – přesvědčit mě, že jsme v San Franciscu. Protože zatímco Sausalito je kopcovitá až hornatá oblast, nad kterou se nachází Národní park Muir Woods plný vzrostlých sekvojí, kanadské Toronto je totální placka. Zatím se to snaží dohnat parkovou úpravou, která nabízí alespoň vyvýšený chodníček, ale za nejbližším kopcem musíte 61 kilometrů od centra města.
Ukazuje se, že jde o dceru betazoidského prezidenta Emerina Sadala (herec je skutečně hluchoněmý), který s jejím bratrem a delegací diplomatů přilétá na Zem rokovat o znovupřistoupení k Federaci. Rozjíždí se diplomatické kolečko, do kterého se zamotává prezident, admirál Vance, rektorka Ake, velitel Kelrec, ale překvapivě i Caleb Mir, kterého si Tarima Sadal, ona tajemná brunetka z parku, vybírá za garde – k nespokojenosti všech 🙂

Tour po kampusu nás zavede i do podmořské pozorovatelny keporkaků, přes nádvoří až do hvězdné kartografie, kde Tarima poskytne Calebovi přístup do betazedských archivů a on nalézá Goju V. Pohoda končí ve chvíli, kdy neobratný Caleb zavdá Tarimě důvod, aby se domnívala, že byl milý jen proto, aby získal lokaci Goji V, což ji nahlodá, jestli náhodou nejsou ve Federaci všichni jen oportunisté. Podobného dojmu nabyde prezident Sadal a delegace zamíří k odletu.
Mírně zpět: Celé jednání prezidenta, admirála, rektorky a velitele je doprovázené kouzelně vyvedenou recepcí za zvuků slavného závěrečného duetu "Pa-Pa-Pa-Pa-Pa-Pa-Papagena!" z Mozartovy opery Die Zauberflöte (Kouzelná flétna), kterou v originální němčině zpívají Robert Picardo a kanadská operní diva Jamie Groote. A je to fantazie! Neumím si představit lepší využití vývoje Doktorovy postavy, než jakou vidím zde a z choreografie té scény jsem naprosto nadšený!

Nahla a Caleb mají nápad a Mir běží zastavit odcházející delegaci. S omluvou prosí o návrat k jednacímu stolu, kde admirál Vance představuje geniální řešení ke spokojenosti všech – sídlo vlády Federace bude na Betazedu a ten se tak nemusí bát o slabou ochranu ze strany Federace. Emerinovy děti zároveň zůstávají na Zemi – Ocam si vybírá Akademii Flotily, Tarima – ke Calebově zklamání – Akademii vojenskou.
Celá epizoda se nese v pozitivním duchu, v rozmanitosti kultur i osobností a startrekový étos z ní prýští, jak je to jen možné. A jako bonus v ní není záporák. Pro všechny bohy, víc takových!
5/5
A jenom několik málo osobních postřehů k obrovským hejtům, které zaplavují internet...
- „Betazoidé mají černé oči!“ – Ano, ti tři, které jsme zatím pořádně viděli (Lwaxana a Deanna Troi + Lon Suder) měli černé. Všichni ostatní mohou mít jakékoli jiné.
- „Proč tam proboha chodí bosá?!“ – Protože je barefoof zdravý.
- „Ti kadeti se chovají naprosto nemožně, úplně mimo standardy Star Treku.“ – Picard se nechal zabít v baru nad hazardní hrou, Locarno přes své ambice zabil spolukadeta a pak svaloval vinu na jiné, Paris totéž a skončil ve vězení, Rudá četa jednou unesla loď a přetvořila ji na vesmírný ekvivalent Pána much, atd. Uf, ještěže tihle kadeti nejsou jako ti typičtí v předchozích Trecích. Nebo vlastně jo, připomínají mi Noga.
- „Píšou to tvůrci, co o Star Treku nic nevědí.“ – Diplomacie, výchova, pozitivistické směřování, domluva, tolerance, inkluze. Co chcete víc? Pokud chcete od Star Treku jenom vesmírné bitvy, anomálii týdne, absenci progresivismu a nálepkujete všechno, co se vám nelíbí, jako "woke", tak mám pro vás smutnou zprávu: Star Trek není pro vás.
Jak to vidí Vavro:
Prvý diel tejto novej Star Trek show ma príjemne prekvapil, ako ste si ostatne mohli prečítať v našej spoločnej recenzii pilotu. Vnútorne som si hovoril, že bude asi veľmi ťažké udržať latku nastavenú tak vysoko – a hádajte čo? Ono sa to naozaj podarilo. Druhý diel je pre mňa dokonca ešte lepší ako ten prvý!

Čakal som, že v druhej epizóde Caleb nechá svoju minulosť za sebou, prestane ju riešiť, plne sa integruje do Akadémie, nájde si kamarátov a pôjdeme ďalej. Avšak takéto klišé sa tu ani zďaleka nekoná. Minulosť a prežité traumy sa totiž nedajú len tak preskočiť. Kvitujem tvorcov za zobrazenie Caleba ako bojovníka, ktorý neustále zvádza vnútorný boj sám so sebou – či na Akadémii ostať, alebo to celé ukončiť a od všetkého utiecť.
Veľmi dobre je v druhej epizóde vykreslená Calebova emocionalita a ja mu to jednoducho verím. Na jednej strane sa mu páči to, čo na Akadémii vidí, ako sa k nemu správajú, a že konečne niekam patrí. Na druhej strane si však nevie na tento život zvyknúť a neustále ho to podvedome ťahá utiecť od všetkého toho pozlátka a žiť drsný život, na aký bol zvyknutý.

Za jednu z najsilnejších scén považujem moment, keď Caleb sedí na plote a chýba už len málo k tomu, aby preskočil von. V tom sa však objaví krásna betazoidka Tarima a epizóda naberie úplne iný spád. Konečne sme sa dozvedeli niečo viac o Betazede a jeho minulosti po Vyhorení. Páči sa mi aj myšlienka obnovy Federácie planétu po planéte, čo mi pripomenulo seriál Andromeda.
Čo sa týka romantickej linky, herečka Zoë Steiner, ktorá stvárnila betazoidku Tarimu Sadal, na mňa pôsobila doslova ako magnet – či už vzhľadom, vystupovaním alebo celkovou charizmou. Už teraz sa neviem dočkať pokračovania romantickej línie s touto postavou.

Snažil som sa nájsť v každej epizóde aj niečo negatívne, aby som zostal objektívny, no nech sa snažím akokoľvek, nič zásadné som nenašiel. Nevidím tu žiadny obrovský "woke", o ktorom sa všade píše na internete, ani všetko to zlé a negatívne, čo som mal možnosť o tomto seriáli čítať.
Pre mňa je Hviezdna akadémia zatiaľ Star Trek so všetkým, čo k tomu patrí. Vyslovene si užívam každý diel, podobne ako keď som bol dieťa a sledoval TNG, VGR a ďalšie seriály. Za mňa plných:





Zapojte se do diskuse